Komunita dam Srdce Ježíšova přišla do Prahy po roce 1872, kdy její generální představená zakoupila na jižním petřínském svahu vilu továrníka Rieda von Riedenstein. Jednalo se o jednu z předměstských vil, původně ve šlechtickém majetku (Claryové). V objektu začal řád budovat penzionát pro dívky z vyšších kruhů.
V letech 1882 - 84 byl postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který je spolu s nedalekým kostelem Zvěstování Panně Marii v bývalém klášteře sv. Gabriela nejzachovalejší památkou beuronského slohu v Praze. Projekt k jeho stavbě pochází přímo od zakladatele tohoto slohu, P. Ghislaina Béthuného, stavbu vedl Ferdinand Zehengruber. Kolem kostela vznikly na přelomu 19. a 20. století budovy kláštera a vzdělávacího ústavu pro dívky. Řád působil v Praze do konce I. světové války, kdy jeho objekty zabrala armáda. Roku 1919 je prodal státu, který zde zřídil presidium Ministerstva pošt a telegrafů. Kostel byl přitom přepatrován. Roku 1999 došlo k obnovení původního prostoru kostela, který je využíván k pořádání luxusních svatebních obřadů a bývá příležitostně zpřístupňován veřejnosti.Text: historie
2.12. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle J. Zavřel a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2001