Budovy jádra kláštera se i přes jeho zrušení a následné nevhodné využití zachovaly prakticky v podobě, v jaké je mniši opustili. V čele stojí dominanta celého komplexu, pětilodní klášterní basilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, v současné podobě výsledek přestavby trosek raně gotického chrámu podle projektu J. Santiniho ve stylu barokní gotiky. Hlavní loď, vysoký chór a příčná loď výrazně převyšují dvě dvojice bočních lodí a chórový ochoz s věncem kaplí. Vzhledem k tomu, že z gotické stavby se dochovaly prakticky jen obvodové zdi, zaklenul Santini celý kostel novými klenbami (hlavní a příčná loď valená se štukovými žebry, boční lodi, ochoz a většina chórových kaplí kopulky, tři chórové kaple paprskové klenby se štukovými žebry), zasklením oken, emporami v ramenech transeptu a novým západním průčelím s baldachýnovým portálem.
Na obě ramena transeptu navazují krátká křídla západní části čtyřbokého konventu. Jeho hlavní část tvoří východní křídlo s hodinovou věží v čele. Celým křídlem prochází v délce 72 m podélná hala refektáře, otevřená přes obě patra do světlíku. Ve dvou podlažích se z něj vchází do vždy 24 mnišských cel (dnes kanceláře tabákové firmy), v prvním patře z ochozu, obíhajícího kolem celého prostoru. Celý interiér refektáře se v 90. letech 20. století podařilo vzorně restaurovat. Na dvorní fasádu jižního křídla navazuje původně románská opatská kaple svatého Štěpána z konce 12. století, goticky a při obnově kláštera barokně goticky přestavěná. Po zrušení kláštera byl její interiér přepatrován a značně poškozen, oprava z konce 20. století mu vrátila vzhled z doby před zrušením kláštera.Text: popis
17.9. 2008 - Ivan Grisa
Zdroje
dle materiálu přístupného při prohlídce v rámci Dnů evropského kulturního dědictví 2008
|
Přihlášení |
