Zakladatel kláštera markrabí Otto Míšeňský obdržel roku 1162 od císaře Friedricha I. povolení k založení cisterciáckého kláštera, který měl sloužit jako oficiální rodová svatyně a pohřebiště. Cisterciáci začali se stavbou kláštera a osazováním okolní krajiny v údolí Muldy.
V období rozkvětu od 14. do počátku 16. století zde žilo až 250 mnichů, kteří disponovali mimo jiné proslulou knihovnou, pro niž byl roku 1506 postaven nový sál v patře západního křídla (jediná zachovalá část vlastního kláštera). Roku 1540 byl klášter v rámci státem organisované reformace Saska zrušen. Knihovnu převzala universita v Lipsku, objekty kláštera sloužily hospodářským účelům správy komorních statků a jako zdroj materiálu pro stavbu zámku a farního kostela v nedalekém Nossen. Od roku 1676 se stavěla na místě zříceného závěru klášterního kostela kaple na upomínku zde pohřbených Wettinů. V letech 1787–1804 byla dokončena jako klasicistní mausoleum. Po roce 1800 bylo okolí kláštera upraveno na romantický přírodní park.Text: historie
22.2. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle webových stránek kláštera Altzella