Opatství Altenburg založila roku 1144 hraběnka Hildeburgová z Poigen-Rebgau. Klášter byl v důsledku četných útoků několikrát zničen. Poprvé v r. 1251 Hermannem von Baden, pak v letech 1304-1327 Kumány, v letech 1427-1430 husity, v r. 1552 Turky a v r. 1645 opatství zničili Švédové. Vždy však byl obnoven.

K barokním úpravám došlo po třicetileté válce v 17. a 18. století. Dnešní podobu získalo opatství za opatů Maura Boxlera a Placida Mucha. Práce probíhaly pod dohledem architekta Josefa Munggenasta, kterému pomáhali někteří z nejvýznamnějších rakouských umělců. Fresky vytvořil Paul Troger, štukovou výzdobu Franz Josef Holzinger a mramorování Johann Georg Hoppl. Za císaře Josefa II. v r. 1793 bylo opatství zakázáno přijímat nové novice, ale na rozdíl od mnoha jiných v Rakousku se mu podařilo zůstat funkční.
Dne 12. března 1938 opat Ambros Minarz odmítl vyvěsit na opatství nacistickou vlajku s hákovým křížem, což vedlo k jeho obsazení SA, a r. 1941 byl klášter zrušen. Opat byl zatčen a komunita zbavena majetku. Od r. 1945 byly prostory využívány pro ubytování sovětských okupačních vojsk. Opat Maurus Knappek (1947–1968) se poté zasloužil o obnovení budov a komunita byla znovu založena.
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie má oválný tvar a nese kopuli. Renovován byl do barokní podoby v letech 1730–1733 Josephem Munggenastem. Kopule je také vyzdobena freskami Paula Trogera. Hlavním prvkem oltářního obrazu je obraz Nanebevzetí Panny Marie zakončený vyobrazením Nejsvětější Trojice.
V posledních letech kolem kláštera vznikla řada udržovaných zahrad různých stylů. Všechny je vysadili sami mniši s pomocí projektu Natur im Garten a také školek v okolí.

Text: historie
27.10. 2023 - Jiří Špaček

Zdroje
wikipedia