Legnické Pole je místem velké bitvy z 9. května 1241. Vojsko slezského knížete Henryka II. Pobožného spolu s johanity, templáři a křížáckými rytíři se tu střetlo s Mongoly – a byli poraženi. Přesto mongolské vojsko nepokračovalo v nájezdech, stáhlo se zpátky na východ. Ještě před tím byl ale popraven zajatý kníže Henryk. Na místě, kde sv. Jadwiga (matka knížete) a kněžna Anna (manželka) našly mrtvého Henryka, založila sv. Jadwiga kapli. Na počátku 14. století byl na stejném místě postaven kostel sv. Trojice a Panny Marie. Nedlouho poté se tu usídlili opatovičtí benediktini a zůstali tu až do roku 1535, kdy museli ustoupit protestantům. Za třicetileté války bylo opatství vypleněno Švédy.

Za časů břevnovského opata Othmara Zinkeho se benediktini vrátili (1703). Nejdříve používali původní kostel, ale pak jej vrátili protestantům. Nový pozdně barokní kostel sv. Kříže a sv. Jadwigy byl vystavěn v letech 1727–31. V roce 1810 byl celý komplex kláštera přeměněn na vojenskou přípravnou kadetní školu, po novobarokní úpravě v letech 1894–98 tu vznikl pečovatelský ústav. Během 2. světové války tu byl lágr, od roku 1961 je tu opět ústav sociální péče.

Text: historie
28.2. 2008 - Ivka