Alessandro, patron města Bergamo, je tradičně zobrazován jako římský voják s praporem s bílou lilií. Tento prapor byl praporem thébské legie pod velením sv. Mauricia, římské legie složená podle legendy z egyptských vojáků, ve které byl Alexandr podle Skutků mučednictví velitelem. Římská legie používaná hlavně na východě byla v roce 301 přesunuta na západ, aby čelila útokům Kvádů a Markomanů. Při přechodu Valais dostala legie rozkaz pátrat po křesťanech, proti nimž bylo rozpoutáno pronásledování. Legionáři, samotní křesťané, to odmítli a za tuto neposlušnost byli potrestáni decimací provedenou v Agaunum, dnes S. Moritz. Decimace spočívala v zabití jednoho muže z deseti. Vzhledem k tomu, že legionáři stále odmítali pronásledovat křesťany, bylo provedeno druhé decimování a poté císař nařídil vyhlazení. Jen málo z nich přežilo, včetně Alessandra, Cassia, Severina, Seconda a Licinia, kteří uprchli do Itálie. V Miláně byl však Alessandro poznán a uvězněn. Ve vězení přijme návštěvu sv. Fedele. Se sv. Fedelem se podařilo zorganizovat Alessandrův útěk. V Como byl však opět zajat. Byl převezen do Milána a byl odsouzen k smrti stětím, ale při popravě katovi ztuhli paže. Poté byl znovu uvězněn. Podařilo se mu znovu uprchnout a přes Fara Gera d'Adda a Capriate dosáhl Bergama. V Bergamu ho hostil princ Crotacio, který ho pozval, aby se schoval, ale Alexander začal kázat a obracet mnoho lidí z Bergama, včetně mučedníků Ferma a Rustica. Byl proto znovu objeven a dopaden, stětí bylo veřejně provedeno 26. srpna 303 v místech, kde dnes stojí kostel S. Alessandra. Alexandr byl pravděpodobně ve skutečnosti římský voják, původem z Bergama nebo v něm bydlel, mučený a zabitý za to, že se nezřekl své křesťanské víry.
Text: pověsti
28.2. 2022 - Zdroj: Životopisy svatých
|
Přihlášení |
