Nejstarší část a jádro katedrály Panny Marie tvoří architektonický konglomerát z nejrůznějších období křesťanského stavitelství. Stavba katedrály byla započata koncem 8. století; roku 800 byl dokončen románský chór na půdorysu pravidelného osmiúhelníku zaklenutý ve výšce 32 metrů kopulí. Centrální prostor je v patře obklopen ambitem s bronzovým zábradlím, románské klenby jsou podepírány antickými korintskými sloupy. Na ambitu je též umístěn mramorový trůn. Roku 814 byl v kostele pohřben jeho zakladatel, Karel Veliký. V roce 936 zde byl korunován Ota I. Veliký. Během následujících století pak bylo pomazáno, korunováno a symbolicky posazeno na trůn Karla Velikého celkem 30 králů a 12 královen, poslední z nich byl roku 1531 Ferdinand I. Habsburský. V letech 1355–1414 byl vystavěn na východní straně gotický chór, kde jsou v současnosti ve zlaté schránce uloženy ostatky Karla Velikého. V 18. století byla přistavěna Maďarská kaple, dokončena r. 1767. V chrámu se nalézá klenotnice, kaple a oltář s obrazem sv. Václava. Během 2. světové války byly zničeny v gotickém chóru vitráže. Byly nahrazeny moderními v letech 1949–1951. Katedrála Panny Marie je biskupským kostelem cášské diecéze. Patří k nejvýznamnějším církevním stavbám v Německu. Od roku 1978 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Katedrála je často označovaná jako „císařská katedrála“ a je nejstarší katedrálou v severní části Evropy.
Text: historie
4.12. 2022 - Pavel Vítek
Zdroje
http://www.iereus.wz.cz/pamatky/aachen_dom.html