Stavba katedrály Narození Panny Marie v Miláně začala v roce 1386, kdy k moci nastoupil Giano Galeazzo Visconti. Architekt Nicola de Bonaventura od počátků vtiskl milánskému dómu styl paprskovité gotiky, který se považuje za vrchol tohoto architektonického směřování. Práce se neustále protahovaly ať už z důvodu nedostatku peněz nebo zdlouhavých architektonických soutěží na dostavbu. Nejvíce pokročily během 16. století, kdy arcibiskup Carlo Borromeo prosadil dozdobení fasády v renesančním římsko-italském stylu, ovšem v roce 1649 nový hlavní architekt prosadil opětovné přestavení fasády do čistě gotického stylu. Kompletně dokončena byla katedrála až v roce 1965. Zajímavostí je, že katedrála na první pohled nemá žádnou významnou kopuli nebo věž. Její rozměry jsou tak velké, že i 108 metrů vysoká centrální věž při pohledu zepředu i zboku prakticky zanikne a vytváří tak dojem subtilní stavby. Čistě gotický interiér působí chladně a temně, ovšem na první pohled zaujmou obrovská mozaiková okna z 15. století, která za slunečného počasí vytvářejí pestrobarevnou hru světel. K nejvýznamnějším artefaktům interiéru patří socha sv. Bartoloměje, jenž byl zaživa stažen z kůže, což tato skulptura poměrně věrně reflektuje.
Text: historie
19.7. 2022 - Pavel Vítek
Zdroje
https://www.duomomilano.it/en/
|
Přihlášení |
