Střížkov je prvně připomínán v letech 1227-1230 jako dvůr Střiežkov, tj. Střížkův dvůr od osobního jména Střiežek, což je domácká zdrobnělina od jmen Střezimír nebo Střezivoj. Byl v majetku kláštera benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli Libně. Staré Město jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662.
Střížkov byl vždy jen malá ves. V roce 1922, když byl připojen k hlavnímu městu a stal se součástí Prahy VIII, měl jen 35 domků a 365 obyvatel. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím. V roce 1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená horní část se stala součástí Prahy 9. V roce 1990 se proto staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9 a tento stav trvá doposud. Ačkoli Střížkov je historickým sídelním celkem a katastrálním územím, po připojení k Praze téměř vymizel z povědomí Pražanů. V 60. a 70. letech 20. století totiž začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Sídlišti na Praze 8 se začalo nepochopitelně říkat Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Zatímco jeho východní část se nachází na katastru Střížkova, západní pro změnu leží v Kobylisích. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase začalo říkat Sídliště Prosek, i když na katastru Proseka ho leží jen půlka. Označení Střížkov vzkřísilo až r. 2008 metro, které tak pojmenovalo architektonicky velmi atraktivní stanici na trase C. Od této stanice je také nejjednodušší přístup k asi 0,7 km vzdálené střížkovské kapli. Cesta vede k jihu Teplickou ulicí mezi vysokou panelovou zástavbou. Asi po 400 m odbočuje vpravo Střížkovská ulice, která serpentinovitě klesá do údolí. V ní stojí nápadná budova školy, pod níž se ukrývá kaple se zvoničkou.Text: turistické
22.3. 2016 -
|
Přihlášení |
