Vesnice Koporeč je poprvé zmiňována v písemných pramenech roku 1350 kdy byla v držení příslušníků nižší šlechty a poté mosteckých křižovníků. Od roku 1516 ji vlastnil Bartoloměj Křen z Velebudic. Jeho potomek Filip Křen obdržel právo těžit křemencovou břidlici sloužící k výrobě kamence používaného k vydělávání kůží. Současně mohl postavit kamencovou huť. Po zavraždění Jana Zikmunda Křena ( 6.7.1589) byly o Koporeč vedeny mezi dědici soudní spory. Roku 1613 zdejší zboží přikoupil Štěpán Jiří ze Šternberka ke svému postoloprtskému panství, které pak v letech 1637–69 vlastnili Michnové z Vacínova, pak hrabata ze Sinzendorfu a od roku 1692 Schwarzenbergové. V polovině 19. století se Koporeč stala součástí Havraně a od roku 1905 Lišnice. Obec je hlavně známá díky zvláštní odrůdě zimních hrušek, které vypěstoval zdejší sedlák Wenzel Gallin (1722–1802), potomek pobělohorských německých katolických přistěhovalců. Hrušky byly vyváženy do celého světa a Gallinovi zřídili koporečtí občané roku 1936 pomník, zničený snad v roce 1945. Se zhotovením pomníku souvisí také stavba zdejší kaple zasvěcené Panně Marii. V poválečném období zchátrala a roku 1999 ji obec prodala majitelce sousední domku č.p. 28, které slouží jako garáž.
Text: historie
10.11. 2012 - Prudký Martin
Zdroje
podle obce Lišnice
|
Přihlášení |
