památník rodu Vršovců

Hradiště pochází z poloviny 11. století. Nachází se ve výhodné poloze nad řekou Loučnou poblíž Trstěnické stezky. Mnohovrstevnatá archeologická lokalita, jejíž pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Nachází se ve strategické poloze na výběžku výrazného terénního hřbetu. Lze předpokládat, že vzniklo jako sídlo syna knížete Břetislava, Vratislava. Významnou roli při vzniku sehrála bezesporu síť obchodních cest, v tomto případě pak stezka Trstěnická, která přímo hradiskem procházela. Po rozpadu hradské správy v průběhu 13. století se však hradiště nestává zárodkem rodícího se města, ale zaniká. Vlastní akropole v sobě skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených výše zmíněným slovanským osídlením. Povaha této stavby je dodnes diskutabilní a problematická. Významným obdobím pro poznání lokality byla 50. léta 20. století, kdy zde byl prováděn výzkum. Vraclav je velmi zajímavá archeologická lokalita, která díky archeologickým výzkumům podává stále nové svědectví. Je zde dokladováno osídlení v několika vrstvách již od pravěku.

Vyvraždění Vršovců roku 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců v říjnu roku 1108 povraždili na hradišti Vraclav a na dalších místech členy významného rodu Vršovců z pokynu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého. Jednalo o třetí pokus o odstranění Vršovců v Čechách vládnoucích Přemyslovců, který následně definitivně odstranil Vršovce z mocenského souboje v zemi. Přežil údajně pouze jediný rodinný klan, který pak bývá spojován se Svatoplukovou vraždou roku 1109. Významný český velmožský rod Vršovců mj. bývá označován jako podílející se na vyvraždění Slavníkovců roku 995 na hradišti Libice nad Cidlinou, a následně zde také sídlili. V rámci politických bojů s Přemyslovci čelil rod do té doby dvěma pokusům o vyvraždění, a to poprvé v únoru roku 1003 na Vyšehradě z iniciativy Boleslava III., podruhé pak v roce 1014 z nařízení knížete Oldřicha. Ve druhé polovině 11. století pak dosáhli svého mocenského vrcholu, kdy se přední člen Mutina stal pobočníkem a tajemníkem knížete Břetislava II., do jehož násilné smrti byl možná zapleten. V roce 1108 pak dokonce zastupoval vládnoucího Svatopluka Olomouckého v době jeho výjezdu do Uher. Svatopluk se však v Uhrách dozvěděl, že Mutina je údajně v jeho nepřítomnosti v kontaktu s Bořivojem II., knížetem vyhnaným z Čech do Polska. To jej velmi rozlítilo a navracel se do Čech s rozhodnutím zrádce potrestat. Svatopluk se svým doprovodem doputoval na konci října 1108 na hradiště Vraclav, kde byl přijat Mutinou a jeho příbuznými. Pokojně zde s družinou strávil noc. Druhého dne pak svolal přítomné k jednání, zde otevřeně označil Mutinu a další za podvraceče knížecího majestátu. Vzápětí pak Svatoplukovi muži usmrtili Mutinu, jeho syny a další příbuzné, ostatní Vršovce nechal Svatopluk zatknout. Na příkaz knížete byli Vršovci vražděni a zajímáni také na dalších místech, mj. na hradišti Libice či v Praze. Po masakru roku 1108 zůstala z rozsáhlého rodu naživu jen jedna známá rodina Vršovců. Starší prameny udávají počet obětí až do výše tří tisíc. Je pravděpodobné, že její členové byli zapojeni do vraždy knížete Svatopluka v září 1109, jakožto naplnění krevní msty. Tito přeživší Vršovci pak do konce 12. století v podstatě dokázali získat zpět dřívější mocenské pozice, nikdy již však členové zmenšeného rodu nepředstavovali výraznější ohrožení pro přemyslovskou dynastii, vládnoucí v českých zemích až do roku 1305. Roku 1908 byl u příležitosti 800. výročí události na místě vraclavského hradiště vztyčen pomník a kamenný obelisk.

Text: historie
19.10. 2024 - Pavel Vítek

Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyvraždění_Vršovců_(1108)