Hradište

Hradisko obývané již v pravěku, ze tří stran přirozeně chráněno strmým svahem, mělo obrannou funkci. Jediná přístupná část byla opevněna mohutným hliněným valem, jehož zbytky se zachovaly dodnes. Hradisko vybudoval s největší pravděpodobností lid lužické kultury v mladší době bronzové či době halštatské. Později, v období 9.-10. století jej využili i Slované. Povrch hradiště je rozdělen na dvě části s celkovou rozlohou 6,45 ha. Akropole hradiska, nejlépe chráněná část nacházející se na východní straně, sloužila civilním i duchovním hodnostářům a vůdci. Akropoli od zbytku hradiska odděloval menší val s palisádou. Větší část hradiska, sloužící prostému lidu, chránil mohutný vysoký obloukový val s palisádou.

V prostoru hradiště byl později postaven románský kostel sv. Barnabáše, kolem něhož se zachoval hřbitov s náhrobními deskami z 11. a 12. století. Lze předpokládat, že na místě, kde dnes stojí kostel, byla původně pohanská svatyně. Přechod o pohanství ke křesťanství byl totiž pozvolný a často se navázalo na dříve uctívaná místa a svátky. V listině z roku 1553 se uvádí, že osada Hradiště měla v roce 1406 opevnění, které se podobalo hradu nebo podobné stavbě. Toto tvrzení najdeme v Lexikonu maďarských žup. Existenci pozdějšího středověkého opevnění by mohl potvrdit pouze případný archeologický výzkum. Hradisko jako první popsal a zakreslil v roce 1928 Ing. Janšák, který popisuje ještě mohutný až 5 metrů vysoký val. Po letech intenzivní orby se vnější val proměnil na pouhý terénní stupeň. Prozatím nebyl proveden archeologický průzkum a veškeré nálezy z lokality pocházejí z povrchového sběru.

Text: historie
25.10. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
http://www.hradiska.sk, http://www.obec-hradiste.sk a další