Hradec u Kadaně

Hradec u Kadaně je rozsáhlé hradiště s rozlohou 25 ha, opevněné pravděpodobně v době halštatské a laténské (období doby železné). Na přelomu 9. a 10. století využili dávné opevnění Slované a založili zde hradiště, které se udrželo až do 2. poloviny 12. století. Akropole - jádro hradiště, leželo na východě na vyvýšeném a nejméně přístupném výběžku ostrohu. Bylo chráněno trojitou linií valů, dodnes se zachovaly náznaky dvou z nich, prostřední byl rozorán. Vnější a vnitřní val jsou vzdáleny cca 500 metrů, mezi nimi leželo kdysi rozlehlé předhradí.

Ostrožna je volně přístupná pouze od západu, kde je přístup hájen díky systému tří pásů opevnění, dělící hradiště na tři části, zhruba 5 ha akropoli a dvě předhradí. Její severní stranu vysokou 40 m tvoří kaňon Ohře, který protíná plochý reliéf krajiny, na východě a jihu ji vymezuje rokle s protékajícím Úhošťanským (Hrádeckým) potokem. V těchto místech převyšuje plocha ostrožny dno rokle pouze o 15 metrů. Celá ostrožna se mírně sklání od západu k východu a vnější val je tak o 20 až 25 metrů výše než východní hrana ostrožny. Hradiště mělo dlouhou historii a dosti složitý stavební vývoj. Dnes se jeví jako trojdílné hradiště se dvěma předhradími a s vnitřním hradem na východě, chráněné příčnými, obloukovitě vedenými valy a příkopy. Celková plocha je 25 hektarů, z toho vnitřní hrad má 4,9 ha, vnitřní předhradí 5,8 a vnější předhradí 14,3 ha. Opevnění vnějšího předhradí tvoří val s příkopem na vnější straně. Val je 650 metrů dlouhý, v patě až 15 metrů široký a zhruba 3 metry vysoký. Směrem k severu se postupně vytrácí, kdežto na jihu se asi 30 metrů před okrajem ostrožny krátce stáčí dovnitř a ponechává do předhradí volný vstup. Nálezy dochovaný val datují do raného středověku. V severní části vnějšího předhradí je šest terénních stupňů, které zde vyrovnávají terén výrazněji spadající k severnímu okraji ostrožny. Prostřední val se zachoval v délce 255 m, změřená šířka byla 9 až 10 m a výška 2 m. Také tento val prokazatelně nechává na jižním okraji volný přístup do vnitřního předhradí a na severu mizí. Největší pozornost věnovali archeologové vnitřnímu hradu. Tato část ostrožny je na rozdíl od plochého terénu předhradí vyklenuta v podélné ose. Vnitřní val byl v době výzkumu 200 m dlouhý, 17 m široký, z předhradí byl 13 m a z vnitřní plochy 6 m vysoký. Také tento val končil před jižním okrajem ostrožny. Nejstarším opevněním byl hliněný násep s keramikou štítarské kultury pozdní doby bronzové, který překrývala halštatská kulturní vrstva. Není vyloučeno, že násep nesl původně palisádu. Další opevnění vzniklo o 300 let později na sklonku doby halštatské a na začátku doby laténské. Terén byl nejprve upraven navážkou až 8 m vysokou, aby se vyrovnal nejvyššímu bodu u jižního okraje ostrožny. Na ní byly vztyčeny dvě hradby vzdálené od sebe 5 m; lze odhadovat, že byly nejméně 3 m vysoké. Před nimi byl příkop. Opevnění bylo vybudováno z dřevěných komor sroubených z kulatiny a vyplněných kamením a hlínou. V tělese valu těsně pod komorami byla až 300 cm silná vrstva do červena vypálené hlíny, což je považováno za důkaz zániku hradby požárem. Raně středověké opevnění využilo staršího valu. Hradba na něm postavená měla roštovou konstrukci vyplněnou hlínou a čelní kamennou zeď. V době výzkumu byla zachována do výšky až 1,6 m. Ukončení všech tří valů před jižním okrajem ostrožny naznačuje, že pokud tudy vedla cesta do hradiště, mohla vzniknout nejdříve v raném středověku. Na severním strmém svahu ostrožny byla objevena lidská kostra v doprovodu raně středověké keramiky.

Text: popis
6.6. 2025 - Jiří Špaček

Zdroje
https://www.pamatkovykatalog.cz/hradiste-poloha-na-poklade-ci-stare-hradiste-13421456