Hrad Vrabín, známý později obecně pod jménem Vrabinec, byl postaven nad údolím potoka nedaleko osady Babětína, na příkré rozeklané skále. Mohutná čedičová skála je zakončena čtyřmi výčnělky, mezi něž byla vestavěna hlavní část hradu. Na nejvyšším z nich, stěží přístupném po jednoduchých stupních, stojí dosud sloupovité zdivo hlásky. Na západě byly výčnělky obezděny v menší nádvoří. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12, nejvyšší 8 m; zdivo je z čediče. Obydlí zbrojnošů byla na sever odtud, u přístupové cesty. Členitá a pro obtížný terén málo vzhledná stavba dala asi hradu jméno po vrabčím hnízdě.
Pověst připisuje tomuto místu kultovní význam. Názory, že hrad vznikl současně s Děčínem v druhé polovině 12. století (v souvislosti s johanity), nelze prameny doložit. Hrad postavili páni z Těchlovic, kteří ve 14. století chtěli založit panství konkurující Děčínu. Byl to asi Ješek z Těchlovic, který se pak v r. 1403 píše na Vrabíně, potom na Vrabinci. Těchlovicové se však dostali v r. 1415 do finanční tísně, odešli do Stružnice a patronátní právo v kostele v Nebočadech za ně vykonával Zikmund z Vartemberka. Neznámo jak, patrně však protiprávně, seděl v r. 1425 na hradě Mikuláš z Lobkovic. Ale už po dvou letech hrad patřil druhé manželce Zikmunda z Vartemberka Anežce ze Šternberka. Žádný z kronikářů nezaznamenal dobytí Vrabince ve válkách Vartemberků s lužickým šestiměstím. Zprávu kronikáře Bereita o přemožení Reibeniku r. 1444 vztáhl A. Bernau a po něm A. Sedláček na Vrabinec, ale už A. Heber a rovněž Focke se podle souvislosti domnívali, že jde o tvrz Rybnov u Holan. Přihlédli také k nepravděpodobnosti příliš dalekých pochodů vojska Lužičanů. Je pravděpodobnější, že hrad byl dobyt při výpravě proti Blansku r. 1442. Přesto však byl Vrabinec dále udržován, protože r. 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka jeho držení jako středu panství s vesnicemi Hliněnou, Fojtovicemi, Těchlovicemi, Přerovem, Zadní Lhotou, Sovenicemi, Dobkovicemi, Nebočady, Hartou (dnes částí Boletic nad Labem), Humprechticemi (později Humprosky, dnes samota u Těchlovic), Libčí (dnes Rytířovem), Přední Lhotou a Roztokami. Avšak už r. 1515, při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou saským Salhausenům, se uvádí poprvé Vrabinec jako pustý. Zanikl náhodným požárem, jak se domníval Bernau, nebo byl opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu a ponechán zkáze. Jako pustý se uvádí i při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfu z Bünau r. 1543.Text: historie
11.5. 2003 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
|
Přihlášení |
