Graficke pismenko Hrad Věžka stával na příkrém návrší, rozděleném hlubokou roklí ve dvě části, proti kostelu v Druztové. Opevnění hradu zesilovala nejen řeka Mže, ale také již zmíněný hluboký příkop, jímž. protékal potok, do něhož se mohla pomocí jezu napouštět i voda z řeky. Na severní straně byla brána s padacím mostem, který vedl na protější pahorek, kde bylo opevnění chránící vlastní hrad.

 
Graficke pismenko Přesný popis půdorysu hradu není znám, ale zdá se, že měl tvar pecky. Obytné stavení stálo přímo nad řekou Mží, takže bylo nejlépe chráněné a ještě je zabezpečovala hlavní věž. Protože hradiště není velké, bylo také nádvoří malé a přeplněné jinými objekty. Hospodářské budovy, tvořící předhradí, stály na protilehlé břidlicové skále.
 
Graficke pismenko Historie hradu není nijak bohatá. Připomíná se poprvé r. 1351, kdy na něm sídlil Racek ze Švamberka, který se psal také z Věžky. K hradu patřily pouze vesnice Dolany a Druztová. Rackovi synové Hynek, Bušek a Ješek vyměnili r. 1377 hrad Věžku s Otíkem z Chrástu za Stupno. Otík byl zprvu místosudím českého království (1380), ale r. 1405 se z neznámých důvodů postavil proti Václavu IV., a proto r. 1406 dobylo jeho hrad Věžku královské vojsko; později mu však byl opět vrácen. Na počátku husitství držel hrad Otíkův syn Petr z Chrástu, řečený Prase, který za své služby získal od Václava IV. tvrz Třemošnou. Petr byl zprvu přívržencem Zikmundovým a dostal od něho Nynice, ale brzy od Zikmunda odpadl a ten mu proto r. 1422 odňal Věžku s Chrástem kromě vsí Losině a Chválenic. Ty věnoval Plzeňským na úhradu dluhu 2000 kop grošů českých, které mu Plzeňští půjčili. Není však jisté, zda se Plzeňští skutečně tohoto zboží ujali, protože již r. 1434 postoupil Petr z Chrástu Věžku Přibíkovi z Klenové. Hrad asi v té době už nebyl obýván a pustl. Přibíkův vnuk Jan prodal před r. 1503 všechen svůj majetek Albrechtovi Kolovratovi na Libštejně. Po jeho smrti zdědili r. 1510 celé rozsáhlé panství jeho nevlastní synové Jan a Bernard Valdštejnové, kteří ještě téhož roku zastavili městu Plzni Dolany, Druztovou, Senec, Znič a Chrást za 17 992 kop grošů českých. V r. 1517 je pak Plzeň získala do svého vlastnictví. V té době hrad Věžka již nestál, neboť se ve smlouvách vůbec nevyskytuje. Zanikl buď za husitství, nebo v době vnitřních nepokojů za Jiřího z Poděbrad.
 
Graficke pismenko V letech 1962–72 zde působil pionýrský kroužek, který vykopal zbytky hradu – a nechal je napospas bez jakékoliv konzervace, zajištění a dokumentace. Díky tomu značná část hradu zanikla, včetně hrotitého vstupního portálu.

Text: historie
11.11. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985