Strečno

Strechun; Strechyn; Streczen; Streczan; Strežín

Hrad Strečno je poprvé zmiňován v souvislosti s tzv. pánem Horních Uher Matušem Čákem Trenčianským, jako centrum velkého feudálního panství. Patrně z popudu právě Matůše Čáka byl hrad někdy na přelomu 13. a 14. století postaven. Uvádí se, že patrně na starších základech. Počátkem 15. století se hrad dostal do rukou krále a je v držení královen (uvádí se královna Barbora a Alžběta). Po Pongrácovcích, kteří pocházeli z Liptovského sv. Mikuláše a vlastnili Strečno v letech 1444-1469, se zde majitelé poměrně rychle střídají. Mezi vlastníky náležel Ján Korvín, Ján Zápolský, Derssewffyové či Vesselényiové a Löwenburgové v 17. století. Nesmazatelně se hrad zapsal do historie, když v 17. století poskytl ochranu povstaleckým Thökölyho vojákům. Reakcí na tuto událost bylo poboření vnějšího opevnění a částečně i budov vojskem císaře Leopolda I. Bohužel od té doby hrad pouze chátral. Počátkem 20. století byly hradní zdi zakonzervovány, poněvadž se zdi začaly sesypávat v důsledku odstřelů skal při prorážení železničního tunelu ze Žiliny do Vrůtok. Nová historie hradu se začala psát počátkem 90. let 20. století, když byla zahájena velmi náročná rekonstrukce a generální oprava. Do té doby nepřístupný (či spíše naprosto volně přístupný) hrad byl zpřístupněn veřejnosti, byl vybudován hradní okruh, který presentuje jak interiéry, tak exteriéry hradu i s přístupem na hradní věž. Kvalita a kvantita rekonstrukce je však diskutabilní, jak mezi hradními nadšenci, tak i mezi odborníky na renovace památek a architekty.

Text: historie
16.8. 2005 - Jan P. Štěpánek