Slovenská národní kulturní památka-hrad Strečno-velkolepá zřícenina kdysi jednoho z nejvýznamnějších slovenských (hornouherských) hradů na vysoké kolmé skále nad levým břehem Váhu poblíže stejnojmenné obce. Hrad se nachází na začátku velmi úzké soutěsky, tzv. Strečnianského prielomu, kterou zde masívem Malé Fatry vytvořila dravá řeka Váh. Soutěska lemující klikaté meandry řeky spojuje oblast Turčianské kotliny s jeho centrem ve městě Martin, bývalý Turčianský Svätý Martin, s nejvýznamnějším centrem severozápadních Uher (Slovenska) Žilinou od níž Strečno leží jen necelé 3 km na východ. Hrad Strečno tvoří neodmyslitelnou kulisu cesty na sever Slovenska, do malebné oblasti Turiecu, Liptova a Tater. Společně s nedalekým Starhradem (Starým hradem), nacházejícím se nedaleko proti proudu Váhu nad levým břehem řeky, kdysi vytvářel unikátní středověkou pevnost chránící celý zdejší kraj a obchodní cestu procházející Povážím.
Nepravidelný tvar a stavební utváření hradu Strečno bylo vesměs podmíněno jeho situováním na hraně vysoké kolmě skalní stěny vypínající se nad Váhem. Tady bylo umístěno nejstarší hraní jádro tvořené kamennou hradbou obepínající malý dvorek s dovnitř vetknutou mohutnou hranolovou kamennou věží v jihozápadním nároží. Nejstarší palác a kaple se nacházely v severní části dvorku. Vedle věže byla brána, přístupná mostem přes příkop na jižní straně. K obytným budovám přiléhalo na severu předhradí s velkou věží na hraně skály nad řekou. Později byla vnitřní obytná část hradu rozšířena o nový dvoupatrový palác přistavěný na východ až na hranu skály. Za rodu Kostkovců byl hrad rozšířen o nové renesanční předhradí, které splňovalo všechny základní vojenské požadavky té doby. V polovině 17. století, po třicetileté válce, bylo opevnění hradu na přístupové západní straně doplněno třemi bastiony, které se však zachovaly pouze na dobových vyobrazeních. Návštěvník procházející hradní expozicí může obdivovat mnohé dochované architektonické prvky, pozdně gotická okna, pozůstatky kleneb, ale převážně žebrový systém stropu kaple, jež byla i barevně vymalována. Při velké rekonstrukci z konce 20. století byly mnohé prostory zastřešeny a jejich prostor upraven pro expozici o stavebním i historickém vývoji hradu. Zajímavostí je i vyčištěná hradní studna vykopaná ve skále a nádherný výhled ze zpřístupněné velké hradní věže. Pro jiné obdivovatele krásy, ženské, můžeme doporučit krásné slovenské průvodkyně, brigádnice. Pro mnohé milovníky hradů i velkou část odborné veřejnosti, renovátory památek, architekty a stavaře, je provedená velká rekonstrukce velmi diskutabilní. Po konzervačních pracích, které zajistily koruny hradeb na počátku 20. století a nepoškodily ráz hradu, přišla velká generální oprava na počátku 90. let 20. století. Při ní byla setřena původní autenticita hradu, jeho kouzlo, a jeho historická hodnota velmi utrpěla. Mnohé stavební postupy nebyly zvoleny zcela ideálně. Původní středověká cesta do hradu byla vydlážděna, takže jde kdysi extrémně příkrou cestou takřka dojet takřka až k samému hradu. Hrad byl zastřešen plechovou krytinou, která naštěstí nejde běžným okem vidět, obvodové zdivo staženo betonovými věnci a dostavěno. Na druhé straně rekonstrukce hradu přinesla nový život, odvrácení jistého osudu mizející ruiny, tak jak může návštěvník vidět na protějším Starhradě. Zatraktivnění hradu Strečno přineslo příliv turistů, které tento kraj velmi potřebuje. Je jen na každém z nás jaký si na tuto stavební akci a hrad udělá názor.Text: turistické
16.8. 2005 - Jan P. Štěpánek