Podle některých autorů stával na místě hradu dřevěný hrádek, který byl roku 1285 již opuštěn. Hrad je zmíněn v donační listině krále Karla Roberta z roku 1315, kterou potvrdil Tomášovu synovi rytíři Synkovi vlastnictví jeho dosavadních majetků v této oblasti. Předpokládá se, že jej rytíř Synek vystavěl v letech 1307-1315. Hrad patřil až do roku 1491 Synkovým potomkům. Král Vladislav Jagellonský ho pak daroval městu Košice, hrad zanikl v roce 1550, když ho obyvatelé Prešova vypálili. Majitelé hradu totiž neměli dobré vztahy se sousedním městem Prešov. Spor se v roce 1475 dostal až před soud, ale ani ten ho nevyřešil.

Majitel hradu František Sebesi chtěl spor vyřešit dohodou, proto poslal rychtáři Prešova poselství, aby spor vyřešili pokojnou cestou. Rychtář toho zneužil, vtrhl na hrad a dobyl ho. Hradního pána Sebesiho a jeho kastelána dal oběsit na hradní bráně a hrad nechal podpálit. Panovník za to prešovského rychtáře sesadil a potrestal obyvatele města Prešov. Hrad však už nebyl obnoven a po čase zanikl. Od té doby stále pustne.

Zděný hrad byl vystavěn na 8 m širokém a 60 m dlouhém strmém ostrohu. Jeho mírnější východní strana byla zajištěna do skály vytesaným 8–10 m širokým a 5–6 m hlubokým šíjovým příkopem. Na okraji plošiny se táhla obvodová zeď. Na západní straně stála ve vzdálenosti 5 m od jeho okraje kruhová věž s průměrem pět metrů a zdí silnou 1,5 metru. Věž byla postavena ve směru přístupu. Ve východní části ostrohu byl na okraji šíjového příkopu obytný palác s rozměry 9 × 6 m, jehož západní stěna byla zároveň obrannou zdí nad vstupem do hradu. Za ním je ve vzdálenosti 21 metrů šíjový příkop. V severovýchodní části hradu bylo valové opevnění.

Hradní kopec leží na severozápadním okraji Slanských vrchů. Stopy po hrádku jsou však mezi množstvím skal těžko čitelné. Na východní straně je viditelná strmá skalní stěna jako zbytek po těžbě kamene v bývalém kamenolomu.

Text: historie
26.8. 2025 - Jiří Špaček

Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Šebeš_(hrad)