Hrad Šaunštejn byl postaven na strmém a táhlém skalním bloku, který je dole kompaktní, nahoře však rozeklán ve skalky propojené můstky. Uprostřed je průrva, kterou se vystupovalo po žebříku. Při vchodu je vytesána dlouhá místnost rozměrů asi 1x3 m s mnoha nápisy a letopočty z pozdější doby; za ní byla nedávno odkryta kruhová pec. Nahoře je vyhlouben čtverhran (4,5x6 m) pro hlavní věž. Částečně pod ním je místnost přístupná od západu po ochozu, veliká asi 2x4 m s kamenným sedátkem či policí. Za uvedeným čtyřhranem je nejzajímavější část hradu, v pískovci vylámaná džbánovitá dutina do hloubi tří metrů s otvorem o průměru necelého metru, považovaná za cisternu, zásobárnu nebo i hradní vězení. Na severním i jižním konci skalního bradla jsou náznaky někdejších hlásek. Obydlí posádky byla přistavěna dole ke skále, jak dokazují četné otvory pro břevna. I malé skalky jižně od hradu ukazují jisté úpravy. Hojné keramické nálezy, ukládané kdysi v českokamenickém muzeu, jsou dnes nezvěstné. I dnes lze ještě nalézt na úpatí skály zbytky keramiky z různých dob. Nejstarší z nich se velmi podobají nálezům z jiných skalních hradů na české straně a z někdejších berkovských hradů na německé straně hranic.
Hrad Šaunštejn vznikl jako správní středisko malého území v době kolonizace tehdy pusté oblasti někdy v průběhu 14. století a plnil i strážní ftinkci při cestě od Hřenska a při tzv. České silnici. V pozdějších dobách se mu dlouho říkalo Loupežný zámek, až dr. G. Pilk nalezl v drážďanském státním archívu v r. 1893 listinu, která pomohla identifikovat jeho původní jméno: Albrecht Berka na Vildštejně (Sasko) nabízí v ní Šaunštejn s vesnicemi Vysokou Lípou, Novou Vsí, Meznou, Janovem a další statky saskému kurfiřtu Friedrichovi výměnou za jiné území. Listina není datovaná, ale lze ji klást do let 1444–1451. Je důležitá i proto, že se z ní dovídáme o tom, že Šaunštejn tehdy držel jako zástavu Jan z Vartemberka na Blansku. Šaunštejnské území bylo tedy původně majetkem Berků a zástavou se dostalo (1428) do držení Vartemberků. Pro dějiny hradu to mělo význam proto, že tak byl zatažen do dlouhých válek mezi Vartemberky, Saskem a Lužicí, které pustošily zdejší pomezí až do poloviny 15. století. Dokazuje to i záznam v drážďanském radním archívu z r. 1431, podle něhož byli v dubnu téhož roku vysláni v době připravované výpravy proti Šaunštejnu z Drážďan dva zvědové, aby zjistili, proti komu má vytáhnout šaunštejnská posádka. To je také první zpráva o hradu. Šaunštejn hrál tehdy dost významnou vojenskou úlohu v této oblasti a lze tedy pochopit snahu saského kurfiřta získat toto území s mnoha skalními útvary. Na nich byla ve 14. a 15. století vybudovápa řada hradů, jejichž posádky byly stálou hrozbou pro saské a lužické hraniční území. O dalších osudech Šaunštejna však písemné zprávy mlčí. Po r. 1450 uvádí kamenická městská kniha při prodejích panství r. 1515 jen léno Šaunštejn a r. 1543 uvádějí zemské desky „Sorsteynu nad řekou Kamenickou", o jeho stavu však mlčí. Nevíme tedy, kdy hrad přestal být trvale obýván, ale stalo se tak asi v klidnějších dobách koncem 15. a v 16. století, kdy pozbyl významu jako pevnost. Pak zpustl a i jeho jméno se vytratilo z obecného povědomí.Text: historie
9.1. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, aktualizováno
