Petrohrad

Zakladatelem někdejšího hradu Petrohradu, zdvíhajícího se nad vsí Petrohradem, byl nejspíše Petr z Janovic, který vlastnil zdejší panství v l. 1358–1371. Jeho pozdější majitelé Purkart, Jenec, Jetřich a Petr se v r. 1374 o hrad a ostatní příslušenství rozdělili. Od r. 1378 je uváděn jako majitel Petrohradu Jenec z Janovic. Po Jencovi, který zemřel těsně před husitskými válkami, zde seděl syn Jan, po otci nazývaný také Jenec, který se připomíná až do r. 1450. Jeho syn, v pořadí už třetí Jenec z Janovic († 1503), prodal v r. 1483 hrad Petrohrad Buriánovi z Gutštejna.

Za Buriána patřily k panství trhové městečko Jesenice, městečko Kryry s pustou tvrzí, vsi Lubenec, Stebno, Oráčov, Bílenec, Chotěšov, Chlumčany, Kosobody, Klečetné, Řeřichy, Mukoděly, Hořovičky, Bukov, Černčice, Lužec, Hokov, osada Tři Dvory, lesy, rybníky, vinice a chmelnice. Po Buriánovi z Gutštejna vládl nad tímto panstvím syn Jindřich, o němž je poslední zpráva z r. 1507, kdy poskytl městu Jesenici jisté svobody. Jindřicha vystřídal bratr Jetřich. Když byli Gutštejnové v l. 1509–1510 odsouzeni pro odpor proti králi Vladislavu II., ztratili nejprve petrohradské panství, ale ještě v r. 1510 je král vrátil nejmladšímu bratru Volfovi. Volf zemřel v r. 1545 a zanechal po sobě tři syny, z nichž prostřední Viktorín zdědil po otci Petrohrad. V r. 1554 však náhle zemřel a zanechal pouze jedinou dceru, která se o majetek rozdělila se čtyřmi otcovými sestrami Markanou, Maruší, Zikunou a Kateřinou. Zikuna se provdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat a přinesla mu věnem Petrohrad. V r. 1559 se uvádí, že hrad Petrohrad je pustý, a proto si Jaroslav Kolovrat začal stavět zámek. Příčina náhlého zpustnutí hradu Petrohradu je neznáma. Je možno se domnívat, že vyhořel. Hrad Petrohrad stával na vršku jižně nad nynějším zámkem Petrohradem. Heřman Černín z Chudenic začal v r. 1656 stavět na základech okrouhlé věže kapli, kterou dokončil v r. 1657 syn Humprecht. Hrad byl značně rozlehlý. Měl velké předhradí, jehož areál je dodnes patrný. Do r. 1846 zde stály ještě značně vysoké zdi hradních budov. Poněvadž o hradu kolovala pověst, že v jeho sklepeních zůstaly poklady, pustila se Černínská vrchnost i někteří soukromí hledači pokladů do vykopávek, přičemž byla většina zdi srovnána se zemí. V současné době se zachovaly na návrší nad kaplí jen zbytky zdiva.

Text: historie
30.12. 2010 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984