Meissen

Míšeň

Hrad v Míšni

Zakladatelem hradu na konci ostrožny vysunuté mezi údolími Třebice (Triebisch) a Meisy k levému břehu Labe byl roku 929 německý král Jindřich I. Nová pevnost zajišťovala jeho panství nad slovanskými Daleminci. Císař Ota I. zde roku 968 založil biskupství. Od roku 1085 se míšeňská marka dostala do správy rodu Wettinů, jehož členové s krátkými přestávkami vládli pozdějšímu kurfiřtskému Sasku až do roku 1918.

Od 11. století se původně dřevěný hrad měnil na seskupení kamenných staveb, které plnily úlohu sídla světské i duchovní vrchnosti celé oblasti. Románské stavby vystřídaly v průběhu 13.–16. století objekty gotické, které se většinou zachovaly dodnes: biskupský dóm a zámek, palác vévodů (kurfiřtů) Albrechtsburg, kanovnické domy a kamenné hradby s branami a mosty přes šíjové příkopy.
Od roku 1485 přestal být hrad hlavním sídlem vévodů (kurfiřtů) saských, po reformaci roku 1539 i biskupů. Zástavbu hradu poznamenala třicetiletá válka, od roku 1710 hrad sloužil převážně hospodářským účelům. Od 70. let 19. století se postupně opravovaly a doplňovaly hlavní dominanty. Dnes je hrad nejdůležitějším památkovým objektem města.

Text: historie
6.9. 2008 - Ivan Grisa

Zdroje
dle C. D. Langer: Architekturführer Meissen a M. Řezník: Stručná historie států - Sasko