Místo bylo osídleno již v době bronzové. Lindos založil Tlepolemem, král Dórů. Dórové na ostrov připluli přibližně v 10. století př. n. l. Lindos byl postaven jako jedno ze šesti dórských měst v oblasti. Tato města byla nazývana dórská hexapolis. Velkého významu dosáhlo v 8.–6. stol. př. n. l., kdy vládl městu mimojiné i tyran Kleoboulos, který byl znám jako jeden ze „Sedmi moudrých“. Od 5. století př. n. l., kdy bylo založeno město Rhodos, jeho význam jako obchodního střediska, začíná upadat. Ve 4. století př. n. l. vznikla akropole s chrámem Athény Lindoské. Současná podoba chrámu je přibližně z roku 300 př. n. l. V době helénské, a později za nadvlády Říma, se akropole rozrostla o další stavby. Hrad byl postaven ve 12. století v době byzantské éry. Na počátku 14. století byl ostrov obsazen rytíři svatého Jana (též Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě), kteří zde hledali opěrné body pro obranu před Osmanskou říši. V Lindosu našli dobře položenou mohutnou pevnost, kterou krátce před rokem 1317 přestavěli. Stala se jednou z nejdůležitějších pevností na ostrově Rhodos. Po odchodu johanitů 29. prosince 1522 z ostrova a jeho předání Sulejmanovi Nádhernému si Lindos uchoval částečnou autonomii. Turci okupovali ostrov až do roku 1912, kdy jej obsadili Italové za pomoci místních Řeků.
Text: historie
12.3. 2015 - Luděk Vláčil