Košťálov

Zbytky hradu Koštálova, stojící na vrcholku příkré skály Českého středohoří, která je asi totožná s horou Přípkem, uvedenou v Kosmově kronice, působí dodnes impozantním dojmem. U vrcholku kopce je volné prostranství, kde se zřejmě rozkládal dolní hrad. V 19. století zde byl prováděn výzkum a nálezy byly předány do muzea v Třebenicích. V severovýchodním cípu byly nalezeny zbytky kuchyně (kachle, saze, nádobí), v severozápadní části nálezy zase označily kovárnu a sklad železa. Uprostřed prostranství jsou zasypané sklepy. Ve zřícenině hradu bylo objeveno i mnoho zámku a klíčů z 15. století, střely, ostruhy, uzdy, podkovy.

Lépe se zachovala stavba horního hradu, vybudovaná na strmé skále a chráněná hradbou. Horní hrad tvoří jediná věžovitá budova paláce. Přízemí bylo bez oken – v prvním i druhém poschodí byla menší okna – a donedávna byl zachován i zbytek třetího poschodí, kde byla velká okna. Dobu vzniku hradu Košťálova neznáme. V l. 1276 – 1303 se připomíná Petr z Košálu (či Košálova), což byla lokalita – podle místního určení šlechticů uvedených spolu s Petrem – nepochybně totožná s naším Košťálovem. Není však jasno, zda se jméno vztahovalo ke vsi či k hradu. Podle charakteru stavby, kdy vlastní hrad tvořila jen obezděná velká kvádrová obytná věž, mohl vzniknout i na počátku 14. století. Je zajímavé, že prvá zpráva o hradu se nezmiňuje o jeho držiteli, ale o jeho purkrabím Alešovi mladším ze Slavětína. Kronikář Beneš Krabice z Veitmile v ní uvádí, že prý Alešovi a jeho manželce spálil blesk při bouřce v r. 1372 tehdy módní dlouhé špice škorní. Aleš ze Slavětína se kvůli nějakému sporu s duchovním dostal též do klatby a je o něm zmínka ještě v r. 1380. Kdo však postavil dost výstavný a tedy nepochybně nákladný hrad? Nemohl to tedy být některý drobný šlechtic. I existence zdejšího purkrabího se zdá nasvědčovat některému významnějšímu držiteli. V literatuře se vyskytují názory, že to byl hrad královský, avšak pro tento názor chybějí důkazy. V 15. století patřil Kaplířům ze Sulevic, ale ve 14. století se nikdo z tohoto rodu nepíše po Koštálově. Rovněž nikdo z Házmburků není v souvislosti s Košťálovem uváděn, i když z polohy hradu lze předpokládat, že mohl chránit házmburské panství ze severu. Slavětínští prodali Slavětín v 60. letech 14. století Vartemberkům a ti ho postoupili Házmburkům; rody Házmburků a Slavětínských byly i spřízněny sňatkem. Z toho vyplývá, že v nějaké blíže těžko stanovitelné spolupráci těchto rodů je též třeba hledat vznik hradu Košťálova. (I. A. Sedláček předpokládal, že hrad byl v předhusitské době v držení Házmburků). Počátkem husitské doby patřil hrad již Kaplířům se Sulevic a byl r. 1422 husity obléhán. Kaplířové také získali městečko Třebenice (patřící původně klášteru sv. Jiří na Pražském hradě) a toto držení jim jako katolíkům Zikmund potvrdil. Vzniklo tak větší panství, pro něž byl Košťálov vojenskou oporou a Třebenice městským střediskem. V rodě Kaplířů se hrad udržel i dále, i když Třebenice Kaplířové ztratili r. 1460 (po r. 1547 je získal opět klášter sv. Jiří). V r. 1486 došlo k rozdělení kaplířovského panství – ale hrad měl být otevřen všem bratrům, kteří si panství rozdělili, a rovněž hájit jej měli společně. Dobeš Kaplíř, držitel Sulevic, měl sídlo ve velkém domě v dolním hradě, Jan, majitel Čížkovic, měl přebývat též na dolním hradě v dolním domku. Zdislav pobýval v horním hradě. Později přešel hrad na Zdislavovy syny Jana a Mikuláše. Protože však hrad přestal vyhovovat zvýšeným nárokům nových majitelů, byly u dvora a vsi Košťálova postaveny dvě tvrze. Hrad chátral a ve třicetileté válce byl již pustý.

Text: historie
7.3. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy