Hrad Hungerberg stával při jihozápadním okraji obce Bochova, na Hladovém vrchu, odkud má i své německé jméno. Jeho stavebníky byli Slavek a Boreš z Rýzmburka, kteří se připomínají v r. 1349 jako držitelé Bochova. To je také první zpráva o něm. Hrad měl chránit město a soužil zároveň jako středisko správy rýzmburských lén. Rýzmburkové zde vládli do r. 1406, kdy po porážce v boji panské jednoty proti králi Václavu IV. ztratili Bochov i všechna okolní panství. R. 1412 se zmocnili Bochova, Bečova, Andělské Hory, Žlutic a jiných panství páni z Plavna, nepřátelé Václava IV. a později i husitů.

Pravděpodobně už v této době ztratil bochovský hrad význam, protože nedaleko odtud, na Zámeckém vrchu, si noví majitelé postavili pevnější hrad Hartenštejn. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl asi hrad Hungerberg zničen. Nasvědčují tomu i hojné nálezy gotické keramiky ze 14. a 15. století.
Dnes se z hradu Hungerbergu zachovalo jen hradiště s hlubokým příkopem, valem a parkánem. Na vrcholku kopce stávala barokní kaple Svaté Trojice z 18. století. Celý prostor je dnes parkově upraven. Jméno kopce Hladový vrch souvisí s pověstí o hladomorně, která prý bývala na tomto hradě.

Text: historie
27.1. 2005 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985