Havránok

Na počátku 12. století byl znovu osídlen prostor nejvýše položené části (akropole) dřívějšího hradiska. V 13. století byl na místě původního sídla, které vyhořelo, postaven nový dřevěný hrádek. Na jeho místě je dnes náznaková dřevěná rekonstrukce zachycující jeho podobu z 15. století. Výzkum prokázal, že akropole byla navýšena o 75 cm materiálem z okolních vrstev. Věžové feudální sídlo bylo chráněno příkopem s dřevěným přemostěním a palisádou. V pohnutých dobách 15. století již zřejmě hrádek neplnil funkci zeměpanského sídla, ale sloužil spíše jako strážní hrad kontrolující důležitou cestu v předpolí hradu Liptov. Obytnou věž o rozměrech 9x9 m tvořil dvojitý srub. Vícepodlažní věž představoval pouze vnitřní srub, venkovní srub dosahoval jen do určité výšky a na jeho vrcholu byl zřejmě ochoz. K věži byla z jihu přistavěna přístavba, která podle nálezů obilí a nádob zřejmě sloužila jako zásobárna. Z jihovýchodní strany areál uzavíral čeledník s pecí. Nádvoří bylo dlážděné a nacházelo se na stejném místě již od 13. století. Na severním svahu byla vytesána cisterna, která je prozatím prozkoumána do hloubky 6,5 m. Zánik hrádku zřejmě souvisí se zbořením nedalekého hradu Liptov po roce 1474.

Od 60. let 20. století byla oblast intenzivně archeologicky zkoumána. Kromě četných nálezů keramiky a dalších předmětů byly odkryty základy staveb, dlážděné nádvoří, příkop a cisterna. Dnes je prostor hrádku součástí komplexu muzea v přírodě - archeologického skanzenu Havránok. Celá archeologická lokalita je národní kulturní památkou Slovenské republiky.

Text: historie
9.7. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
podle informační cedule v místě a dalších zdrojů