Foix

Hrad má dnes docela unikátní trojvěžovou dispozici složenou ze dvou obdélných donjonů (obytných a obranných věží) a jednoho donjonu válcového. Nejstarší je severní obdélný donjon zvaný Arget, který pochází snad již z konce 10. stol. Arget dnes není návštěvníkům přístupný. Jeho interiéry jsou podle vyobrazení velmi strohé a plochostropé. Klenuté je pouze přízemí věže. Výstup do pater je po dřevěných žebřících otvory v podlaze.

Dnešní střední obdélný donjon byl postaven na začátku 12. stol. Nad klenutým přízemím jsou dvě obytná klenutá patra. Křížové klenby byly do donjonu vloženy nejspíše na začátku 16. stol. Komunikaci umožňuje točité schodiště v severovýchodním nároží donjonu. Oba donjony spojoval minimálně jednopatrový obdélný palác. Hrad Foix tak představoval předchůdce a možná i vzor českému dvouvěžovému typu hradu, který se v Českém království vyvinul v době vlády Karla IV. ve 14. stol (především hrady Kašperk a Radyně). Podoba hradu se změnila na začátku 15. stol., kdy byl postaven třetí, tentokrát válcový donjon v jižní části hradního areálu. Hrad tak získal svou dnešní trojvěžovou podobu. Válcový donjon měl především reprezentační funkci, zvýrazňující moc hrabat z Foix. Sloužil především jako archiv hrabství a svou obytnou roli naplnil spíše později, kdy byl celý hrad vězením. Nad přízemím donjonu jsou čtyři klenutá patra přístupná po točitém schodišti. Fotografie z konce 19. stol. ukazuje hradní palác, tehdy sloužící jako vězení, jako jednopatrovou stavbu mezi dvěma donjony se dvěma krátkými křídly na východní straně. Obě křídla vězení a horní patro paláce byly sneseny poté, co hrad přestal sloužit jako vězení. Zachovalo se pouze valeně klenuté přízemí paláce, které je dnes součástí muzea. Jádro hradu dosud uzavírá vnitřní hradební okruh. Celek je pak ze všech stran obehnán vnějším hradebním okruhem. Přístup je z města po východním svahu kopce serpentinami přes romantickou branskou věž s pokladnou.

Text: popis
29.7. 2016 - Pavel Semple