Falkenštejn

Hrad Falkenštejn stával severovýchodně od Jetřichovic, přímo nad obcí. Je pravděpodobné, že byl založen na přelomu 13. a 14. století v době rušné kolonizační činnosti Michaloviců v této oblasti, prováděné z hradu Ostrého. Vedle funkce správní plnil Falkenštejn jistě i úkoly strážní, neboť stál nedaleko obchodní cesty do Míšně a Lužice.

Falkenštejn, který byl vždy součástí kamenického panství, se uvádí poprvé v českokamenické městské knize až v r. 1395. Tehdy tu byl za Jana III. z Michalovic hejtmanem Nice Hokacker, též purkrabí na Ostrém. V r. 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil (asi r. 1417) jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald; od r. 1426 je držel jeho bratr Jindřich Berka. Za nich se objevuje Falkenštejn častěji v písemných pramenech v souvislosti s husitskými válkami. Z písemností lužických měst se dovídáme, že z Falkenštejna byly do Lužice podávány zprávy o pohybech husitských vojsk, která několikrát ohrozila zdejší oblast. Již 2. května 1423 varoval Jan z Michalovic Viléma z Ronova v České Lípě před blížícím se husitským vojskem a žádal ho, aby zprávu poslal na Falkenštejn, protože husité chtějí napadnout Kamenici. Ta o dva dny později opravdu padla do rukou husitů, ale Falkenštejnu se tato událost zřejmě nedotkla, neboť není zpráv o jeho dobývání. Blízkost bohaté Lužice a jejích měst byla vhodným podnětem k loupežným výpravám některých severočeských feudálů. Na podzim 1427 vpadl Jindřich Berka až k Žitavě a uloupil tam značný počet krav a ovcí Při návratu na Falkenštejn však před dotírajícími Žitavskými o část lupu přišel. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartenberka na Děčíně. I za něho pokračovaly nájezdy do Lužice, zejména v l. 1429 a 1430, kdy se jich účastnil falkenštejnský hejtman Mikeš Blekta spolu s hejtmanem na Frýdvaldě Mikešem Pancířem ze Smojna. Za Vartenberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Připomíná se ještě v r. 1457 v seznamu majetku Jana Berky z Dubé (V 1426); ani poslední písemná zmínka v r. 1460 neříká nic o tom, v jakém byl stavu. Falkenštejn byl typickým skalním hradem, z něhož se do dnešní doby zachovaly jen prostory vytesané ve skále. Byl chráněn strmými svahy hradního vrchu a vstup do hradu byl ztížen uzávěrami mezi skalisky, po nichž se zachovaly ještě zářezy ve skalách. Ústřední místnosti byla síň (6 x 12 m) kdysi zastropená a dnes otevřená, s okenním výklenkem na severní straně. Hned vedle této síně je kaple se zaobleným kněžištěm a kamenným oltářem, orientovaná směrem k východu. Na vrcholu skaliska jsou ve skále stopy po dřívějších dřevěných budovách, z nichž se však již nic nedochovalo. Nad zmíněnou síní stával zřejmě hradní palác, poněkud stranou bašta a další stavení. hrad neměl vlastní studnu, potřebná voda se zachycovala v cisterně, která je, zčásti zasypaná, také ještě patrná. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Objekt je i dnes veřejnosti přístupny.

Text: historie
25.1. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy