Nedaleko Jetřichovic (Dittersbach) stával hrad Falkštein na skalisku (a částečně v něm) z vysoké a strmé hory vynikajícím. Cesta k němu jest nyní tak dobře upravena, že se na horu pohodlně přijíti může. Z vrchu hory jsou na skalisko dřevěné a pohodlné schody, jež udělány ke sklonku minulého století. Že dotčená cesta jde tudy, kudy asi šla stará cesta, dovodí se tím, že, když se přichází před hrad, jest na skalce v levo cestu zúžující draže na zapuštění břevna a dveří.
Přijde-li se nahoru na poslední schod, viděti rozsedlinu, která skalisko na dvé dělí. Draže u posledního schodu ve skále vytesané dávají znáti, že se tento vchod k rozsedlině zavíral. V levo v rozsedlině vystoupí se po třech stupních na druhé oddělení, dlouhé skalisko, na němž nelze nic pozorovati. V pravo v rozsedlině proti dotčeným schodů přijde se na rovné místo a tu pak sestupuje se po schodech skrze chodbu ve skále vytesanou do prostranné síně, též ve skále vytesané, ale stropu nemající, který buď se sesypal aneb byl ze dřeva dělán. V této jest na straně severní výklenek s oknem a dvěma sedadly, vše z kamene. Na straně jižní jest okénko do vedlejší místnosti. V této síni neb sednici jsou vyškrabána jména a mnohé letopočty, též léta 1557, 1608, 1668, 1670, 1679, které dávají na jevo, jak brzo a často toto skalní hnízdo vyhledáváno. Vedlejší místnost řečená jest kaple. Jest čtverhranatá, kněžský kůr se končí obloukem neb polouválcem ve skále vytesaným a v něm stojí ještě kámen oltáře. Mezi kaplí a rozsedlinou jest čtverhranatá díra, nyní zasypaná, patrně bývalé vězení. Na skále od dotčené síně k západu jest také čtverhranatý otvor vytesaný a něco dále k západu až na kraji skály jest také místo pro dřevěný domek přitesané. Jak se zdá, byl nad síní dřevěný palác a kromě něho ještě dva dřevěné domky; počítá-li se tu, jak asi byly vysoké, objevuje se, že se k bydlení a hospodaření místností nedostávalo, ač tu bydlíval pán rozsáhlého panství. Při panském bytu bývala velmi potřebná studně; ta se nacházela asi uprostřed schodů, tvoříc hluboký válec ve skále vytesaný, kamž se sváděla po korytech dešťová voda; neb na pramen tu nelze hádati. Strany konice pomáhali si majitelé skalních hradů tak, že je dávali k patě skály, jako bylo na př. pod Sloupem. Zde jest pověst, že konice bývaly na severní straně skály tam, kde jest svislá. Jest tu totiž mezi skaliskem a strmým bokem hory dosti široké prostranství jako cesta. Ovšem namane se otázka, jak dostali sem koně a jak na nich sjeli. Falkštein (vlastně Falkenstein) obdržel jméno své odtud, že se lepší proň nevědělo a že se často hrady tak jmenují. Patříval vždy ke Kamenici, v starší době vlastně k Ostrému, jsa obydlím jen pro purkrabě. Proto píše se Mikuláš Hokakár v letech 1387-1394 purkrabí na Ostrém,v letech 1395-1396 na Falkšteině, l. 1397 zase na Ostrém a l. 1401 zase na Falkšteině. Když se synové Hynka Berky Honšteinského dělili, dostal Jan na díl Tolštein a Kamenické zboží od Ostrého oddělené, bydlel ovšem na Tolšteině a měl na Falkšteině purkrabě. Kdysi okolo l. 1420 byly nějakému Pražanu vůz, koně a kupectví na silnici vzato a na Falkštein dodáno. Pražská rada proto dopisovala radě jakéhosi města žádajíc, aby pána hradu k vydání přiměli. Za náboženských válek mívali Lužičané a katoličtí páni své vyzvědače v Čechách, aby zvěděli, kdy a kam se Čechové strojiti budou. To pak dáno věděti i na Falkštein. Po smrti Janově držela Jitka Berkova z Hazemburku Kamenici s Frydvaldem a Jindřich Berka z Dubé Falkštein, také tu (pokud známo) první pán bydlíval. L. 1428 prodal vše, Kamenické panství i s Falkšteinem, Zikmundovi z Vartemberka, ten pak, maje časté půtky, měl tu purkrabě Mikše Blejketa, jenž na silnicích loupil. Tehda se Falkštein naposled připomíná, neb ačkoliv je jmenován l. 1457 v seznamu odumřelých zboží, přece není zřejmo, byl-li ještě obydlen; a poněvadž již tehda prostrannější hrad Kamenický stál, nebylo ho třeba.Text: historie
9.6. 2019 - A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 14
|
Přihlášení |
