Bývaly typickým skalním hradem, který se rozkládal na sedmi pískovcových blocích oddělených úzkými štěrbinami. O hradu a jeho majitelích se nedochovaly žádné písemnosti. Dle nálezů zejména keramiky lze usuzovat, že hrad vznikl ve 12.–13. století. Pravděpodobně byl opuštěn a později znovu obnoven v letech 1425–30. Protože část zdejšího kraje byla v době husitských válek ovládnuta husity, předpokládá se, že za obnovením skalního hradu stojí právě oni. V této souvislosti se připomíná blízkost prohusitského Valečova. Tomuto tvrzení ovšem odporuje katolická, do skály tesaná kaple. Brzy po husitských válkách byl hrad opuštěn a zanikl. Jako útočiště sloužil například ještě v 17. století při taženích císařského i švédského vojska.
Jednotlivé skalní bloky byly propojeny dřevěnými mostními konstrukcemi. V blocích bylo vytesáno 18 světniček, na vrcholových plošinách skalisek se nacházelo pravděpodobně sedm dřevěných staveb. Původní vstup do hradu byl po padacím mostě spojujícím východní skalní blok patřící do areálu hradu s vedlejším skaliskem. Vstup byl zajištěn dřevěnou věží, po které se dochovaly kapsy kotvících trámů a podle dochovaných stop i palisádou. Dalším můstkem se vcházelo do obytných částí hradu. Účel tesaných místností nelze s jistotou určit, sloužily snad jako zásobárny. Spolehlivě je možno popsat pouze kapli s tesanou lavicí a vyvýšeným oltářem a také vrátnici ve vstupní věži. V dřevěných srubech, jejichž základy jsou dodnes zřetelné, bývaly obytné prostory. Některé skalní hrany byly osazeny ochozy, dochovaly se také zbytky pěti tesaných chodeb. Při stavbě hradního areálu bylo dokonale využito terénních podmínek a postavena tak pevnost, která před zdokonalováním střelných zbraní byla téměř nedobytnou. Stáří jednotlivých částí hradu není možno spolehlivě určit, snad jen vznik kaple lze zasadit do 15. století. Vlivem povětrnostních vlivů a intenzivního turistického ruchu se pískovec rozpadá a čitelnost hradu je stále horší.Text: historie
4.2. 2010 - vladimír kotek
|
Přihlášení |
