Strategicky umístěný pahorek vyčnívající nad plochou nížinu Visly byl opevněn již v 11. století. Až do konce 14. století však opevnění tohoto hradiště tvořily pouze zemní valy a příkopy. Teprve mazovský kníže Janusz I. Starší po roce 1388 nahradil zastaralé dřevohlinité opevnění novým kamenným hradem, který by byl důstojným sídlem knížecího hlavního města. Tím však nebyl Czersk dlouho, politické změny a zejména změna koryta Visly přiměla knížete Janusze roku 1406 přesídlit do Varšavy. Novým pánem v Czersku se stal jeho vnuk Boleslav IV. a po něm další dědicové z mazovské linie Piastovců, kteří dále vylepšovali jeho opevnění.
Po začlenění mazovského knížectví do polské Koruny roku 1526 byl Czersk jako jeden ze statků královny Bony (od r. 1547) dále přestavován ve snaze přeměnit pevnostní objekt na pohodlnou rezidenci. V polovině 17. století byl hrad i město obsazen vojsky švédského krále Karla Gustava poté, co byla vypuzena z Varšavy. Švédové při svém odchodu roku 1656 vyhodili část hradu do povětří. Hrad již poté nikdy nedosáhl své bývalé slávy, opravena byly jen některé budovy, ulice bývalého města byly jen přímky směřující do polí. Značně poškozené budovy hradu se dočkaly první větší opravy až roku 1772, kdy se velký korunní maršálek F. Bieliński rozhodl umístit zde hradský a zemský soud s archivy a personálem. Po trojím dělení Polska na konci 18. století však zde již soud nefungoval a hrad opět zpustl. V 19. století úpadek pokračoval, Czersk ztratil městská práva a hradu hrozil definitivní zánik. Na počátku 20. století se stal středem pozornosti Spolku péče o památky minulosti, které roku 1907 zahájilo konzervační práce a roku 1921 přešel hrad do majetku spolku.Text: historie
25.5. 2005 - Zany