Hrad Červený Kameň nechala založit na svém majetku Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakaru I. někdy před svou smrtí v r.1240. Poté se majitelé střídali, až r. 1536 koupil hrad rod augsburských podnikatelů a finančníků Fuggerů. Pro své podnikatelské aktivity potřebovali bezpečnou základnu, kde by mohly uskladnit své zásoby před dalším rozvozem, například víno nebo měď ze slovenských dolů. Fuggerové značně zvelebili panství a zcela přestavěli hrad v letech 1536 až 1556. Na místě starého hradu postupně vyrostla moderní renesanční pevnost s bateriovými věžemi v nároží obklopená příkopem. Výstavba pokračovala postupně okolo původního hradu, proto je nynější hrad nepravidelného půdorysu. Jednotlivé konstrukce byly postupně bourány a nahrazovány novou stavbu, až byl starý hrad zcela odstraněn včetně velké hradní věže. Pozůstatky původního hradu se tak zachovaly pod úrovní nádvoří nebo zabudovány v nových konstrukcích. Kromě bateriových věží byly vybudovány hlavně rozsáhlé sklepní prostory pod jihozápadním křídlem – jedny z největších hradních sklepních prostor v Evropě vůbec. Iniciátorem přestavby byl Anton Fugger, který zemřel v roce 1560. Hrad měl po dokončení jen jedno nízké obytné křídlo a ostatní prostory sloužily především hospodářskému provozu.
Vzhledem k sílící hrozbě tureckého nebezpečí ztratili Fuggerové zájem o obchodní aktivity v tomto regionu a rozhodli se hrad prodat. V roce 1581 koupil díl hradu Mikuláš Pálffy a zbývající část hradu získal sňatkem r. 1588 s Marií Magdalénou Fuggerovou, vnučkou Antona Fuggera. Protože se Červený Kameň stal jeho hlavním sídlem, přistoupil k dostavbě zbývajících křídel a zvýšení stávajícího fuggerovského. Tato dostavba byla dokončena r. 1590. Rod Pálffy pak vlastnil hrad až do roku 1945. V mezidobí byl hrad upravován již jen minimálně a zachoval si tak původní podobu. Upravovány byly především interiéry (např. po požáru roku 1646) a přistavovány byly některé hospodářské budovy. V 17.stol. se uvažovalo i o modernizaci opevnění, která se však nerealizovala. Poslední majitelé odešli v r. 1945 před postupující Rudou armádou do Rakouska. Z důvodu dostatku prostoru sem byly po válce státem svezeny konfiskované inventáře z jiných památkových objektů (z 31 zámků a 2 klášterů). Tato sbírka, včetně původního palffyovského inventáře, byla základem bohatých sbírkových fondů. V roce 1949 byl hrad zpřístupněn veřejnosti a v r. 1970 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Muzeum Červený Kameň je od r. 1979 součástí Slovenského národního muzea se zaměřením na bydlení a život šlechty a patří mezi jedno z nejnavštěvovanějších na Slovensku.Text: historie
30.12. 2009 - David Hamza
|
Přihlášení |
