Brnen

Po začlenění Moravy do českého státu, snad již ve 20. letech 11. století kníže Břetisav I. strategický význam Brna jednoznačně kodifikoval postavením hradu Brnen, který bezpečně existoval roku 1091.

Lokalizace hradu je problematická a existuje k ní několik hypotéz. V rámci brněnské kotliny neexistuje strategicky významější místo než Patrský pahorek, který vyrůstá skalnatými srázy z bažinaté nivy. Představy o nížinném situování hradu na Starém Brně jsou bez ohledu na absenci přesvědčivých důkazů nepravděpodobné už pro představu, že by byla dána přednost lokalitě tak špatně hájitelné, svírané prudkými srázy Žlutého kopce a Špilberku ze severní a Červeného kopce z jižní strany, když opodál se nabízela lokalita doslova ideální-Petrov. Přemyslovský hrad je proto nepochybně nutno hledat na právě na Petrově. Na rozdíl od starších představ však patrně nezabíral celou plochu pahorku, ale jen její západní část. Na samém opyši ostrožny pak stál samotný kostel sv. Petra. Kostel na Petrově pravděpodobně založil Konrád I. Brněnský , který byl nejspíše spoluzakladatelem hradu, s nímž kostel původně funkčně souvisel. Kostel původně plnil funkci knížecí, respektive markraběcí dvorské kaple. Archeologický výzkum z let 1991-93 přinesl zásadní poznatky o nejstarším petrském kostele a zjistil, že tento nejstarší kostel byl překvapivě malý a obsahoval kryptu. Basilika jej nahradila až v pozdním 13. století.Kostel podle všech poznatků nebyl umístěn uvnitř hradu. Přístup ke kostelu byl patrně podél hradu od západu. Přístup od východu je doložen až po založení města. Tento rys tak odpovídá situaci v Olomouci, kde kostelík předcházející dóm vznikl na vrcholu ostrožny za hradem, která bse stala součástí hradu až dodatečně. V souvislosti s lokací hradu na Petrově je zřejmě klíčový areál zahrad dnešního biskupství (čp. 8 a 9) západně od kostela, vymezený na severu oproti výrazně níže situované secesní zástavbě vysokou, uměle vytvořenou skalní stěnou, snad někdejšího příkopu. Zde vznikl dosud nezkoumaný středověký okrsek, uzavřený kamennou hradbou s věžemi. Roku 1994 byly pod budovami biskupství na východním okraji tohoto areálu zjištěny zbytky hrazení s nejstarší keramikou ze 12. století. Přilehlý prostor Františkova byl v novověku výrazně narušen snížením a terasovými úpravami. na jeho souvislost s hradem může ukazovat skutečnost, že ve 14. století se prostor pod Františkovem nazával "sup Purczelpuhel", "sub Purczelberche", "Pograda", což nomenklaturně upomíná na kuželovitý pahorek-zaniklý hrad, hradiště. Předhradí s původně velkofarním kostelem sv. Michala se předpokládá analogicky k situaci ve Znojmě či Olomouci. zaujímalo asi jen úzkou část šíje vybíhající od Petrova sever: Šilingrovo náměstí, prostor pozdějšího dominikánského kláštera a snad i Nové radnice a Husovy ulice. Vstup do předhradí vedl pouze od severovýchodu, z tržního podhradí (mladší brněnský burgus). Spojnice v trase horní části Pekařské ulice vznikla až po založení města.

Text: historie
14.12. 2004 -