Původně se na nedaleké lokalitě nacházelo dřevěné velkomoravské hradiště vybudované na základech sídliště z hallštatské doby. Majitelé, páni ze Svätého Jura a Pezinku, na protilehlém kopci od hradiště postavili asi v l. 1270–1295 kamenný hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1271. Rod Svätojurských na svém majetku hospodářil až do doby, kdy v důsledku majetkových sporů došlo k jeho rozdělení na dvě větve – svätojurskou a pezinskou. V souvislosti s dělením majetku se objevuje i popis hradu v majetkové listině svätojurské větve z roku 1412.
Ve 14. století byl hrad přestavěn. Po vymření rodu Svätojurských v roce 1526, se na hradě často střídali majitelé – v r. 1540 Ján Zápoľský, v druhé polovině 16. století Illésházyové a po nich Pálffyové, kteří hrad vlastnili do počátku 20. století. Začátkem 17. století si však panstvo v obci postavilo zámek, lépe vyhovující podmínkám na bydlení. V roce 1663 došlo k tureckému vpádu, po kterém byl hrad značně poškozen. Od tohoto času je ve stavu zřícenin a chátrá, zřejmě byl i rozebírán na stavební materiál. Dnes jsou patrny pouze zbytky obvodového zdiva a základů budov zarůstající bujnou vegetací. Nevelký hrad postavený na homolovitém kopci tvořily dvě linie opevnění se vstupní branou s příkopem. Po obvodu vnitřního nádvoří přístupného baštovou branou s padacím mostem stál pravděpodobně dvoupatrový palác, kaple a hospodářské budovy. Vnejší hradby tvořily kromě věže s branou další dvě věže. Po prameny doložené velké obytné věži nejsou patrné žádné pozůstatky. K detailnějšímu poznání původní středověké podoby hradu je nutný archeologický průzkum.Text: historie
8.3. 2009 - Ľubomír Repta, zdroj: Š. Pisoň, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, www.pamiatky.net
|
Přihlášení |
