galerie barokních soch

Kostel sv. Jakuba Většího v Kopidlně se nachází ve svahu v blízkosti náměstí (ulice Hilmarova a Vackova). Stavba vznikla na místě bývalého gotického kostela z druhé poloviny 14. století, který r. 1667 nebo 1677 vyhořel. Byla dokončena v r. 1705 a je pravděpodobně dílem stavitele Filipa Spannbruckera, nejspíše podle tvorby Jana Blažeje Santiniho Aichla. Barokní stavba byla postavena na náklady Františka Josefa Schlika.

U kostela se nachází jednak opěrná zeď, jednak zbytek ohrazení hřbitova, který byl původně u kostela. Opěrná zeď je zděná a omítaná. Zbytek ohrazení kostela tvoří sokl opěrné zdi a je tvořen pískovcovými kvádry. V okolí kostela se nachází unikátní galerie barokních skulptur z různých míst ve městě a z nejbližšího okolí. Volně stojící pískovcová barokní plastika sv. Judy Tadeáše pochází z roku 1717. Podstavec sochy je mohutný, svou velkou hmotou nepatřící k vlastní soše s dříkem. Hranolový dřík čtvercového půdorysu vychází ve spodní části ze dvou mohutných volut a po obou předních stranách je zdoben květinovým dekorem. V přední části dříku je umístěn nápis. Na nízké minimálně profilované římse na nizounkém podstavci, na němž je letopočet 1717, je umístěna socha světce. Světec stojí vahou těla na levé noze, pravá je pokrčena. Levá ruka drží ve výši pasu rozevřenou knihu a pravá drží kyj opřený o zem. Sv. Tadeáš je oblečen do řaseného splývavého roucha, přes něž je přehozen dlouhý plášť. Barokní pískovcová socha z roku 1715 je socha sv. Jana Nepomuckého. Nad nízkým hranolem jednoduchého soklu s nápisem ORODUJ ZA NÁS // SVATÝ JANE NEP, je umístěn dřík podstavce tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu ukončený rovnou profilovanou římsou, která nahoře konkávně ustupuje v podnožní desku sochy. Jemné niky tří stěn dříku jsou osazeny reliéfy světců spočívajících na vystupujících konzolkách (sv. Ludmila se svatozáří a palmovou ratolestí, sv. Vít s knihou, ratolestí a kohoutem, sv. Václav s praporcem a štítem s orlicí). Na podstavci je umístěna socha světce v biretu a rozevlátém rouchu, rochetě se štolou a pluviálu, který přidružuje na pozdvižené a pokrčené pravé paži kříž s korpusem Krista. Levou ruku má odtaženou od boku. Postava světce hledí vpravo ke kříži. Barokní pískovcová socha sv. Floriána z roku 1725 je pravděpodobně prací M. Katterbauera. Jednoduchý podstavec tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu sestává ze dvou soklů nad sebou s jemnou profilací a hladkého bezozdobného dříku ukončeného rovnou mělkou římsou s nízkou podnoží sochy. Světec hledící vpravo stojí na levé noze s pravou vykročenou dopředu. Oblečen je v bohatě zdobený řasený plášť, čapku a suknici. Pravou rukou před sebou přidržuje díži, levou se opírá o praporec. U jeho levé nohy je umístěna hořící stavba. Pískovcová barokní socha sv. Barbory je dílem místního umělce z 2. poloviny 18. století. Hrubě opracovaný bezozdobný sloup tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu s nízkým soklem je ukončený rovnou římsou bez profilace. Světice v bohatém, řaseném rouchu s dekorativní ozdobou, krátkou pláštěnkou a diadémem stojí na pravé noze, levou má vysunutou dopředu. V pozdvižené pravé ruce svírá kalich, levou přidržuje na boku meč. Věž stojí u její levé nohy. Postava světice hledí před sebe. Pískovcová barokní socha sv. Kateřiny z roku 1705 byla do Kopidlna přenesena z Ledkova. Hrubě opracovaný bezozdobný sloup tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu s nízkým soklem je ukončený rovnou římsou bez profilace. Světice v čelence, oděná v bohatě řasené roucho s ozdobou stojí na levé noze s pokrčenou pravou. Na pravém boku přidržuje meč se zdobnou rukojetí, levou ruku má položenu na prsou. Za pravou nohou vyčnívá kolo. Světice hledí vlevo před sebe. V ohradní zdi sochy doplňuje patrně barokní náhrobní deska z dětského hrobu. Sochy a areál bývalého hřbitova s ohradní zdí jsou od r. 1964 zapsány v seznamu kulturních památek ČR.

Text: historie
25.1. 2022 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)