Frýdecká šibenice

Výkon trestního práva a s ním spojeného aktu výkonu vlastní spravedlnosti souvisí už od dávnověků s trestem nejvyšším, ztrátou života. Ve středověku byla hlavním symbolem tohoto výkonu šibenice.

Právo mít vlastní šibenici nemělo tehdy každé město. Z okolních měst víme o šibenici například v Novém Jičíně, Brušperku, Těšíně či Moravské Ostravě. Šibenice svému účelu „dobře“ sloužily ještě v 18. století, poté si obyvatelstvo začalo uvědomovat nehumánnost tohoto definitivního trestu a šibenice postupně zanikly, stejně tak jako povědomí o jejich existenci a místě, kde stály. I město Frýdek, založené na počátku 14. století na pravém, slezském břehu řeky Ostravice, mělo svou šibenici. Kde však tato neblaze proslulá konstrukce ve Frýdku stávala, pokud skutečně existovala? Tuto otázku dnes již můžeme spolehlivě zodpovědět. Frýdecká šibenice existovala. Nestávala však uprostřed dnešního hlavního Zámeckého náměstí, jak by si mnozí romanticky představovali, ale její místo je nutno hledat mimo vnitřní hradbami sevřené město, a to asi 1,8 km severovýchodně od centra v lokalitě zvané Vršavec, na nenápadném návrší s kótou 360,8 m n. m před Frýdeckým lesem. Ač se to dnes tak nejeví, je toto zblízka takřka nerozeznatelné návrší (odtud název lokality) nejvýše položeným místem v intravilánu města. Proto byl také nedaleko vybudován starý a později i nový frýdecký vodojem. Hlavním vodítkem pro skutečné umístění šibenice do těchto míst jsou dva historicky cenné mapové dokumenty, které buďto šibenici zobrazují, nebo na její existenci odkazují. Prvním z nich je mapový list s vyobrazením města Frýdku a okolí na 1. vojenském mapování císaře Josefa II. z let 1764–1768. Zde je severovýchodně od hradbami uzavřeného města Frýdku – při východní straně cesty směřující z města do Sedlišť a dále na Šenov – těsně před vstupem cesty do frýdeckého lesa zobrazen pozoruhodný prvek připomínající svým tvarem „kostku cukru“. A toto je právě ona pověstná frýdecká šibenice. Vyobrazení nám přibližuje i její konstrukci, kterou tehdy tvořily čtyři vztyčené trámy svázané nahoře horizontálními břevny. Západně od šibenice, při západní straně cesty, se nachází menší mapová značka znázorňující zřejmě křížek, boží muka či kapličku. Podobná, avšak o něco větší, se nachází o něco níže, východněji od šibenice. Z velmi schematicky znázorněného terénu je možno usuzovat na umístění konstrukce šibenice na vyvýšeném místě nad městem, na severovýchodním konci táhlého vrcholového hřebene orientace sv–jz. Severozápadně od šibenice – pod vrškem – se nacházelo údolíčko s prameništěm Bílého potoka, na kterém je zobrazeno několik malých rybníčků. Dle tohoto dokumentu tedy víme, že šibenice stávala na nejvyšším místě u města, severovýchodně od něj, při východní straně cesty do Sedlišť, nedaleko od místa, než zaústila do Frýdeckého lesa. Severně od místa pramenil Bílý potok, který se severovýchodně od šibenice stáčel a směřoval k jihozápadu. Západně i východně od konstrukce šibenice stávaly jakési blíže neurčené drobné sakrální objekty (kaple, boží muka, kříže,…). Druhým významným vodítkem pro doložení existence a lokalizace místa šibenice, je mapa Císařských otisků stabilního katastru z roku 1836. Na mapovém listě č. 3 katastrálního území města Frýdku se vyskytuje velmi zajímavé místní pojmenování „U Szibenicz“. Volně přeloženo do současné češtiny zní název „U šibenic“. Toto pojmenování označuje okraj severovýchodní rozptýlené extravilánové zástavby Frýdku v těsném sousedství s hranicí počátku Frýdeckého lesa. Dnes je toto místo možné ztotožnit s městskou částí Novými Dvory či také Vršavec. Na mapě z r. 1836 je zobrazena komunikace ve směru západ–východ směřující z centra města do Frýdeckého lesa a několik kolmých, lánových cest. Zástavba je zde zobrazena nepravidelná, jedná se spíše o samostatně stojící dřevěné stavby, kolem kterých se nacházejí zahrady, pole a louky. V jednom místě hlavní cesty z města je tato poněkud rozšířena do podoby menší trojúhelníkové parcely, na které je mapovou značkou vyobrazen drobný sakrální objekt (kříž, boží muka,…?). Vlastní šibenice již zobrazena není a nic krom pojmenování upomínající na její blízkost se na mapě nevyskytuje. Lze jí však dobře předpokládat severozápadním směrem od zmíněného drobného objektu na tehdejších parcelách č. 1168 či 1169. Zároveň tvar pojmenování místa v množném čísle podporuje teorii, že se nejednalo o jednoduchou šibenici, jak jí známe z mnoha obrázků, ale o složitější konstrukci, na které mohly být prováděny hromadnější exekuce trestů. Takovou konstrukci zobrazuje právě 1. vojenské mapování. Transformací obou výše zmíněných mapových děl do současné katastrální mapy s ortofotoprojekcí se podařilo poměrně velmi přesně zaniklou šibenici umístit do prostoru v okolí rodinných domů čp. 3475, 2357 a 1827 a účelové cesty rovnoběžné s ulicí U Vodojemu. Zde, na ploše pole je možno šibenici předpokládat. V důsledku postupného zastavování okolí zaniklé šibenice a zemědělským využíváním ploch nelze očekávat nález jediného hmatatelného důkazu existence dřevěné konstrukce šibenice. Ta přestala být postupem času využívána, a buď byla rozložena ihned z rozhodnutí městské rady (a využita jako palivové dříví či jinak), nebo byla ponechána svému osudu a rozpadla se. Jediným objektem, který snad pamatuje dobu existence frýdecké šibenice, a který je s ní poměrně úzce spjat, je litinový kříž na vysokém kamenném podstavci s reliéfem sv. Jana Nepomuckého, bohužel bez datování. Lze jej s velkou mírou pravděpodobnosti ztotožnit s vyznačeným drobným sakrálním objektem východně od šibenice na 1. vojenském mapování (konec 18. století) i s objektem vyznačeným na mapě stabilního katastru (1. třetina 19. století). Jeho vznik lze klást do první třetiny 18. století, kdy byl díky kanonizaci kult Jana Nepomuckého velmi oblíben, a byly stavěny mnohé drobné objekty na počest tohoto českého světce. Toto je případ i našeho frýdeckého kříže. Nachází se poblíž současného domu čp. 3261 nad cestou (ul. Nové Dvory – Vršavec) ve svahu nad údolím Bílého potoka. Kříž se skládá ze dvou částí: kamenného vyššího podstavce s reliéfem sv. Jana Nepomuckého a litinovým vysokým křížem s ústřední postavou Ježíše Krista a trojicí postav při jeho patě.

Text: historie
3.2. 2013 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
2009