Po přijetí tolerančního patentu v roce 1781 si mohli evangelíci postavit vlastní kostel. Základní kámen byl položen 3. května 1784. Dne 21. listopad 1784 byl chrám posvěcen. Svěcení byl přítomen Pavel Daxner a lubinský farář Samuel Búth jako posvěcující. Původně byl kostel bez věže, nesměl mít zvon, velká okna ani vchod přímo z ulice. Kostelní oltář byl z cihel a v horní části měl podobu srdce. Kazatelna byla z desek. V době posvěcení kostel ještě neměl pořádné lavice, střecha byla šindelová a budova nebyla omítnuta. V roce 1785 byla postavena fara. Od roku 1786 měli evangelíci povoleny zvony a od roku 1787 také věže. V roce 1797 bylo rozhodnuto, že ke kostelu bude přistavěna věž. Dne 1. května téhož roku byl slavnostně položen základní kámen a 20. září byla věž hotova. Dokončovací práce na kostele však pokračovaly až do roku 1806.

V roce 1851 vznikla farní zahrada ohrazená kamennou zdí. Následujícího roku požár zničil starou dřevěnou přízemní faru se školou. Nová zděná fara a škola byla u kostela postavena v letech 1853-1858. V roce 1867 byly do kostela pořízeny tři nové zvony. V letech 1870-1871 byl kostel zrekonstruován a upraven. Za působení Ludvíka Čulíka byla roku 1897 upravena a zvýšena věž.

Text: historie
31.10. 2023 - Luděk Vláčil

Zdroje
https://www.staratura.ecav.sk/historia a další