Chrám Dia Olympského, nazývaný též Olympieion, je zřícenina velkého chrámu v centru řecké metropole Athén. Chrám byl zasvěcen bohu Diovi. Jeho základy byly položeny na místě staré svatyně věnované Diovi. Starší chrám, postavený tyranem Peisistratem, zde stál od roku 550 př. n. l. Po smrti Peisistrata byl zbourán a s výstavbou nového kolosálního chrámu Dia Olympského v roce 520 př. n. l.
Chrám Dia Olympského měl být postaven z místního vápence v dórském stylu a měl mít rozměry 108 x 41 m. Po obvodu měl mít dvojité sloupoví. Na přední a zadní straně po osmi sloupech a jedenadvaceti po stranách. V roce 510 př. n. l. byla dokončena pouze základová plošina a některé části sloupů a stavba zůstala v tomto stavu po dobu 336 let. Teprve v roce 174 př. n. l. král Antiochos IV., který se pokládal za pozemské vtělení Dia, oživil projekt, který byl změněn, přičemž dvě řady osmi sloupců v přední a zadní části chrámu nahradil třemi a po stranách umístil dvě řady dvaceti sloupů, tedy celkem 104 sloupů. Sloupy byly až 17 m vysoké s průměrem 2 m. Stavební materiál byl změněn na vysoce kvalitní pentalský mramor a styl byl změněn z dórského na korintský, který měl být původně použit pouze z vnější části velkého chrámu. Projekt se však v roce 164 př. n. l. po smrti Antiocha IV. znovu zastavil. Částečně postavený chrám byl vážně poškozen v roce 86 př. n. během vyplenění Athén Luciem Corneliem Sullou. Během plenění města Sulla některé z neúplných sloupů přepravil do Říma, kde byly použity v chrámu Jupitera na Kapitolském pahorku. K částečnému dokončení chrámu došlo za vlády prvního římského císaře Augusta, ale až za vlády Hadriána ve 2. století byl projekt zcela dokončen, tedy přibližně po 650 letech. Zděný mramorově-betonový areál, který byl postaven kolem chrámu, vytvořil centrum starobylého města. Chrám byl v roce 132 n. l. formálně připsán císaři Hadriánovi a na památku této události dostal název Panhellénios. Chrám s okolním areálem zdobily četné sochy Hadriána a bohů zosobňujících římské provincie. V roce 267 vydrancoval Athény východogermánský kmen Herulů. Silně poškozen byl i chrám Dia Olympského a s největší pravděpodobností již nebyl nikdy znovu opraven. V příštích staletích naopak mramor z chrámu sloužil jako stavební materiál především ke stavbám kostelů, mnohem později také mešity. V osmanském i arabském světě islamizovali řecké mýtické postavy i známé vůdce starověkého řeckého světa. Během osmanské nadvlády označovali Řekové chrám Dia Olympského jako Hadriánův palác, naopak Turci jako palác Belkis, což bylo legendární jméno královny ze Sáby. V roce 1436 navštívil Atény Cyriacus z Ancony, považovaný za jednoho z otců moderní archeologie. Zapsal, že stojí pouze 21 sloupů chrámu. První vykopávky areálu prováděl v letech 1889–1896 Francis Penrose z archeologické British School, v roce 1922 na něj navázal Němec Gabriel Welter z German Archaeological Institute. Po roce 1960 vedl archeologické práce v ruinách chrámu Ioannis Travlos, který je známý i výzkumem athénské agory.Text: historie
9.8. 2020 - Pavel Vítek
Zdroje
https://penelope.uchicago.edu/~grout/encyclopaedia_romana/greece/olympieion/olympianzeus.html
|
Přihlášení |
