Chotěborky - VPZ

vesnická památková zóna

VPZ Chotěborky – kostel Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou gotickou zvonicí, sloup sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost – rodný dům F. X. Duška

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – byl postaven na místě staršího dřevěného kostelíka, který vyhořel. Původně gotický kostel (jižní portál z 1. poloviny 14. století) se prvně zmiňuje roku 1348, kdy byl založen nový oltář. Farní kostel, později filiální. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická dřevěná zvonice ze 16. století. Za husitských válek byl kostel vyloupen a vypálen, později opraven. Kostel obklopuje hřbitov. V první polovině 18. století byl kostel barokně přestavěn do dnešní podoby, z této doby pochází také kamenný barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (vytvořeným okolo roku 1740) ve hřbitovní zdi, vytvořen v dílně bratří Pacáků. Ve hřbitovní zdi je také zasazeno 11 náhrobníků, většinou se znaky majitelů hradu Vřešťova a Kordulů ze Sloupna, kteří zde byli pohřbíváni. Nejstarší náhrobník je z roku 1546. Náhrobníky byly původně umístěny v kostele, později při stavebních úpravách kostela byly vsazeny do hřbitovní zdi. Od r. 1958 je kostel chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Dřevěná gotická zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie – samostatně stojící pozdně gotická roubená zvonice pochází z konce 16. století. Má osmibokou dolní část a vysokou jehlancovou střechu, krytou šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jediná v Čechách s konstrukcí nahoru sbíhavého hranolu štenýřů (čtyř rohových nosných sloupů). Za I. a II. světové války byly zrekvírovány zvony z l. 1548, 1555 a 1618. Dnes je ve zvonici zavěšen větší zvon z r. 1576 a umíráček z r. 1928.
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého – barokní sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1730. Sloup vytvořil buď slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, nebo byl vytvořen v jeho dílně (dílně bratří Pacáků), která pracovala pro šlechtický rod Šporků. Od r. 1958 je sloup chráněnou nemovitou kulturní památkou.
venkovská usedlost č.p. 3 – rodný dům F. X. Duška – jedná se o rodný dům Františka Xavera Duška (1731–1799), českého hudebního skladatele a jednoho z nejvýznamnějších harfeníků a klavíristů své doby. Byl také přítelem Leopolda Mozarta a W. A. Mozarta, který u něj dlel opakovaně v Praze na Bertramce, kde F. X. Dušek vedl se svou ženou Josefinou, vynikající zpěvačkou, hudební salón na vysoké úrovni. F. X. Dušek se narodil do rodiny sedláka svobodníka (majitele gruntu, který nepodléhal robotě). Jeho hudební talent neunikl pozornosti hraběte Jana Karla Šporka, majitele panství Hoříněves, který se stal mecenášem F. X. Duška. Jeho rodný dům má bohatě zdobené průčelí, rozdělené římsou, se třemi segmentově zaklenutými okny dole a dvěma nahoře, nad římsou slepé arkádové pole, uprostřed s pamětní deskou. Nad horními okny je malá nika. Na dům navazuje z kamene zděná brána s menší brankou. Od r. 1958 je dům chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Text: historie
13.11. 2012 - E. Horáková podle Umělecké památky Čech 1., Emanuel Poche a kol., Academia 1977; www.vilantice.cz; České, moravské a slezské zvonice, Karel Kuča, Libri 2001; Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 48; www.lidova-architektura.cz