Středověké městské hradby Mikulova navázaly na opevnění hradu a vymezily jen vnitřní část vlastního města. Byly vybudovány asi ve 14. století.
Na východní straně nahrazoval funkci příkopu potok Hnánice. Opevnění Mikulova mělo dvě brány.. Na severu, při kostele sv. Václava to byla brána Horní (Brněnská) a na jihu bránu Dolní (Vídeňskou). V severovýchodním koutě opevnění vznikla v pozdější době menší fortna. K roku 1414 uváděné brány Lávská (směřující k dolnorakouskému městu Laa an der Thaya) a Valtická zřejmě jen uzavíraly jihozápadní a jihovýchodní předměstí, nikoliv samotné město. Otázkou zůstává, zda-li právě mezi těmito předměstími neexistoval příkop zmiňovaná taktéž v roce 1414. Na obou východních nárožích a ve středu východní strany městské hradby byly někdy ve 2. čtvrtině 16. století vybudovány válcové bašty a patrně v té samé době bylo zbudováno i předsunuté opevnění města a hradu na Kozím hrádku (vršku). Na Wernerově kresbě veduty města z poloviny 18. století je Dolní brána zakreslena jako hranolová věž s osmibokou nejvyšší částí , zakončenou cibulovou bání s lucernou. Obě brány a celý rozsah opevnění města existovaly v plném rozsahu až do roku 1824, kdy byly brány zbořeny a zdi rozprodávány jednotlivým vlastníkům parcel.Text: historie
13.7. 2006 - Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri, Praha 1998), Jan P. Štěpánek