Fata Morgana

Tropický skleník Fata Morgana se sice nachází mimo areál venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy na prosluněném jižním svahu trojské stráně, ale v jeho bezprostředním sousedství. Moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem je zapuštěna do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k terasovité výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát.

Skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle plánů arch. Zdeňka Deyla. Od r. 2004 je přístupný veřejnosti. Stavba je 130 m dlouhá, 17 m široká a dosahuje celkové výšky až 11 m. Z celkové plochy 2 190 m² tvoří 1 750 m² plocha expoziční, na níž je vysazeno přes 5 000 druhů rostlin. Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. Na rozdíl od jiných skleníků se zde setkáváme s mnoha druhy rostlin, které jsou v příslušných oblastech běžné a zahradnicky zdánlivě jen málo významné. Jedná se i o lokalizované rostliny pořízené při expedičních sběrech, které podnikli pracovníci botanické zahrady. Kolekce těchto druhů představuje velice cenný studijní materiál. Úvodní část expozice je věnována suchomilné vegetaci suchých tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí Afriky. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les vlhkých tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může opět potěšit pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou, nebo se může na chvíli zastavit na vyhlídkové terase a při pohledu na blízký vodopád vstřebávat zvuky a atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely. Prohlídka celého skleníku je řešena bezbariérově.

Text: historie
16.7. 2015 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím webových stránek Botanické zahrady hl. m. Prahy)