Bazilika svatého Štěpána, Szent István bazilika, je římskokatolická bazilika. Je pojmenována na počest prvního uherského krále a světce Štěpána I. Jeho mumifikovaná ruka je uložena v relikviáři. Slouží jako konkatedrála Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské.
Bazilika sv. Štěpána je vedle ostřihomské baziliky nejvýznamnější duchovní stavbou v Maďarsku. Zároveň je třetí nejvyšší stavbou Maďarska. Na místě současné baziliky stával menší kostel a spolu s národním sebeuvědomováním Maďarů rostly i jejich snahy o rozšíření tohoto kostela do reprezentativního svatostánku centra Uher. Plány na přestavbu existovaly již od roku 1810. Začala se stavět až roku 1846 jako farní kostel německé farnosti sv. Leopolda, ale za bouří v letech 1848-1849 musely být práce přerušeny. Blízkost Dunaje a spodní voda působily velké problémy. V roce 1868 se zřítila dokončená kupole, která sahala do výšky 51,5 metrů. Pak byla v podzemí vybudována tři patra sklepů. Po nutných zpevňovacích pracích byla nová kupole postavena do výšky 96 metrů. Stavba se přizpůsobila novorenesančnímu stylu. Roku 1905 byla bazilika konečně vysvěcena. Finální dokončení této stavby je datováno dnem 9. 11. 1905. U instalace závěrného klenáku byl osobně přítomen i císař František Josef I. Roku 1931 dostala jako první v Maďarsku titul Basilica minor. Druhé vážné poškození kupole utrpěla během druhé světové války a další během její rekonstrukce, když v roce 1947 zachvátil provizorní dřevěné zastřešení požár.Text: historie
16.3. 2022 - Pavel Vítek
Zdroje
https://pruvodcebudapesti.cz/bazilika-svateho-stepana/
|
Přihlášení |
