nemocnice

Nemocnice v Ústí nad Labem (městská, okresní, krajská, naposledy Masarykova, dnes kampus University J. E. Purkyně)

Nemocnice v Ústí nad Labem (městská, okresní, krajská, naposledy Masarykova, dnes kampus University J. E. Purkyně)', 'Zdravotní péči o občany města Ústí zajišťovaly až do poloviny 19. století dva špitály: "intra muros" (v hradbách) jižně od farního kostela a "extra muros" (mimo hradby) na dnešním Lidickém náměstí. První skutečná nemocnice vznikla roku 1854 v souvislosti se stavbou tzv. nového města na dnešním Špitálském náměstí, severně od městských lázní (viz heslo). Její budova sloužila od roku 1899 jako administrativní zázemí elektrárenského a tramvajového podniku, zanikla v 80. letech 20. století.\r\nRoku 1894 postavilo město zcela nový zdravotní ústav na stráni u své severní hranice s tehdy ještě samostatnou Klíší. Jednalo se o řádkovou soustavu pěti přízemních pavilonů, směrem na východě uzavírala areál patrová správní budova, která se jako jediná zachovala dodnes. Západně od řádky pavilonů vyrostla později budova s kaplí, severně obslužné objekty.\r\nAni nová nemocnice nepostačovala pro potřeby rychle se rozvíjejícího města, jehož obyvatele nepříznivě ovlivňovaly zejména dopady těžké chemie, příliš dlouho. Na počátku I. světové války byly postaveny infekční a tuberkulózní pavilony v severozápadní části areálu, jednalo se však jen o řešení nejakutnějších problémů, vyplývajících z válečné situace.\r\nProjekt zásadního rozšíření kapacity nemocnice byl vypracován roku 1926. Jeho základem byla stavba dvou velikých pavilonů (jižní chirurgický, severní interní), které spolu se spojovacím křídlem operačních sálů představovaly největší zdravotnický komplex, postavený naráz na území tehdejšího Československa. Během 11 let trvající stavby postupně zanikla většina původních pavilonů.\r\nKomplexu nemocnice se naštěstí vyhnuly letecké útoky na město na jaře 1945. Po válce byly budovy utilitárně udržovány a upravovány pro nové potřeby (např. v 50. letech zanikla přepatrováním kaple), jejich stav se však vytrvale zhoršoval. Negativně bylo vnímáno i umístění nemocnice v těsném sousedství hlavního chemického závodu ve městě. Nemocnice postupně zabrala další část území západně od původního areálu (Mendělejevova ulice), kde vyrostly nové pavilony (zejména patologie).\r\nOd počátku 80. let 20. století začala stavba nové nemocnice na Severní Terase. Stav původního areálu se začal úměrně tomu zhoršovat ještě rychleji, i když v té době ještě došlo k výstavbě dvou nových, architektonicky zcela podřadných pavilonů.\r\nPočátkem 90. let proběhla generální oprava interního pavilonu. To se již některá oddělení stěhovala do nového areálu. Tento proces byl ukončen roku 2005. Vyprázdněné pavilony se již několik let předtím staly terčem nájezdů vandalů a sběračů kovů. Areál byl převeden na Universitu J. E. Purkyněho, která zde začala budovat svůj kampus. Tento proces prozatím spočívá ve velmi diskutabilní přestavbě nedávno rekonstruovaného interního pavilonu, demolici spojovacího křídla operačních sálů, bývalé kaple, všech pavilonů v západní části areálu a zřejmě přípravě na demolici dominanty celého areálu: bývalého chirurgického pavilonu. Pravděpodobně tak mimo jiné zanikne i rodná budova rozhodující části současného ústeckého obyvatelstva.