Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.
Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy, holešovická Centrála
Počátky elektrárenské výroby na území dnešní Prahy sahají do roku 1884. Po několika spíše pokusných objektech se pražská obec rozhodla postavit na tehdejší dobu velkou elektrárnu na severním okraji Holešovic. Areál, jehož výstavba začala roku 1898, zároveň sloužil jako zázemí vznikajícího provozu elektrické tramvaje (vozovna a ústřední dílny). Elektrárenská výroba se postupně rozšiřovala a technologicky rozvíjela, od roku 1928 se odpadní teplo využívalo k vytápění cizích objektů. Elektrárna se tak změnila v jednu z prvních tepláren na našem území. Tramvajové zázemí postupně přecházelo do jiných objektů (dílny 1914 do Rustonky, vozovna 1939 do Kobylis), objekt stál do roku 1982 v místech dnešní výškové administrativní budovy PRE. Téhož roku byla po stavbě nové teplárny, umístěné směrem k novému nádraží Praha-Holešovice, zastavena výroba v původních elektrárenských objektech. Ty postupně dále chátraly, částečně byly bohužel zdemolovány (včetně tří z původních čtyř komínů). Od počátku 90. let 20. století byla rovněž zlikvidována většina do té doby zachovalé technologie. Zachovalá část haly strojovny a kotelny byly prohlášeny za kulturní památky.
Ivan Grisa, 6.2. 2010
