Zahradní průčelí
© Jiří Cukr, 07/2002
Schodišťová hala, Temný salónek, Malachitový salónek, malá pracovna, modrý salónek (Napoleónův), kancléřova pracovna s rozkládacím stolem, který sloužil při jednáních Vídeňského kongresu (1814-1815), Richardova knihovna se skrytými dvířky, zelený salón s portréty Habsburků a Metternichů, kulečníkový salón s ruským kulečníkovým stolem (dar od cara Mikuláše I.), velký sál se sochařskými díly Antonia Canovy, zámecká jídelna s rodinnými portréty a unikátním zlaceným stolním servisem Thomire na mahagonovém nábytku, kuřácký salón (renesanční) se čtyřmi oltářními deskovými obrazy od Bernarda Strigela (kolem r. 1510), hudební salón, orientální chodba s kolekcí japonských lakovaných šperkovnic, zámecká zbrojnice s 220 chladnými i palnými zbraněmi, expozice Karla Hussa s památkami na posledního chebského kata - zakladatele zámeckého muzea, oratoř zámecké kaple, zámecká kaple sv. Antonína z Padovy s mramorovým oltářem s ostatky sv.… číst dále
Zámek Kynžvart s rozlehlým parkem stojí asi 1 km jihozápadně od městečka Lázní Kynžvart na úpatí Slavkovského lesa. Původní barokní zámek vybudoval v l. 1681 – 1691 neznámý architekt pro hraběte Filipa Emericha z Metternichu patrně na místě renesanční tvrze (dnešní severní křídlo a kaple?) či v její blízkosti. Tato tvrz dnes neznámé podoby vznikla patrně až po r. 1585, za tehdejších majitelů kynžvartského panství Cedvidů; poprvé se připomíná r. 1600. Za třicetileté války zpustla a r. 1681 byla při výstavbě zámku stržena. Zámecká novostavba měla podobu jednopatrové, trojkřídlé, k východu otevřené stavby s valbovými střechami. Boční křídla byla nestejně dlouhá, hlavní křídlo bylo opatřeno nárožními věžemi středním, pilastry a atikou zdobeným rizalitem, označujícím navenek umístění hlavního sálu. Kaple umístěná v severním bočním křídle měla vížku s bobulovitou střechou. Dnešní podobu bílé klasicistní vily získal zámek v l. 1833… číst dále
|
Přihlášení |
