Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.
Dlouhoveský zámek před svým zbořením stával v areálu hospodářského dvora zemědělského družstva Šumavský statek v části zvané Stará Dlouhá Ves. Areál je volně přístupný lipovou alejí od silnice nebo přímo z vesnice hlavním vstupem do hospodářského dvora. Zámek stával severně od cesty, která prochází napříč areálem, dnes je za něj mylně pokládána obdélná správní budova na západní straně areálu.
Zany, 31.1. 2010
historie
Dlouhá Ves se připomíná poprvé r. 1290 jako majetek jistého Blajislava. Z jeho nejbližších nástupců jsou známi Lipolt (1318) a Vojsa (1320). Poslední z jejich rodu, Vitmar, se uvádí v l. 1404–1413. Další vladyky z Dlouhé Vsi neznáme. Teprve koncem 15. století (asi r. 1497) koupil dlouhoveský statek Prokop Tomek z Čejkov, jehož potomci žili na zdejší tvrzi do r. 1589. Tehdy podal Jindřich Tomek Dlouhou Ves Janu Čejkovi z Olbramovic na Němčicích. Po smrti jeho vnuka Mikuláše Jetřicha (asi r. 1650) získal statek Jan Kašpar Hozlauer z Hozlau, ale již po dvou letech prodal kamenné rytířské sídlo s kamenným příkopem a padacím mostem, dvorem, pivovarem, Dlouhou Vsí a dalšími třemi vesnicemi Izabele Markétě Hýzralové ze Slahausenu. Tvrz se připomíná ještě r. 1694, když hrabě Inocenc Ferdinand Bubna z Litic prodával Dlouhou Ves manželům Janu Schafbergerovi z Trubergu a Johaně, rozené Wernerové z Geyersbergu; a v r.…
číst dále
Karel Tříska a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Svoboda, Praha 1986 (doplněno redakcí), 31.1. 2010