
Severně od Dobřichovic, asi čtvrť hodiny daleko jest véska Karlík s kostelem farním kollatury Dobřichovské, jehož jedna čásť jest velmi stará, druhá teprve v předešlém století postavená. Za tou véskou jest v pohoří brána čili důl protržený, kterým se vchází do pěkného údolí Karlického. Podlé způsobu okolí zdejšího zavírají je stráně porostlé křovím habrovým, které kořeny své zapustilo v kamení a štěrku. Do údolí vybíhá od severu ostroh na tři strany srázný a strmý, jehožto opyši se říká Hrádek po tvrzi, která tu někdy stávala. Vede k němu cesta stará, kterouž se také jezdívá k Onoklasům. Strmou touto cestou pod křovím, kteréž větve své nade jdoucím jako nějaké loubí křižuje, stoupá se k studánce s čerstvou pramenitou vodou, která prý se ze zasypaných sklepů Hrádku prýští. Něco výše jest palouk, kdež byly podlé pověsti konice, pročež se tu posud říká „v maštalích.“ Zde odbočuje od této cesty stará zarostlá cesta, kterou se dojíždělo až na hřeben ostrohu a odtud po rovině… číst dále
Václav Hájek z Libočan kdysi napsal, že Karlík byl vystavěn pro císařovnu a její doprovod, protože na Karlštejn nesmí vstoupit žena. Tohoto výmyslu se ujal Jaroslav Vrchlický a vznikla veselohra Noc na Karlštejně, která byla zase inspirací pro filmový muzikál stejného jména s hudbou Karla Svobody a s texty Jiřího Štaidla. Pravdou je, že ženy na Karlštejn směly. Císař Karel IV. vydal nařízení, které se týkalo pouze Velké věže vzhledem k jejímu posvátnému významu – a to, že v jejích prostorách nesmí nikdo spát či léhat s ženou, i kdyby to byla jeho manželka.