evangelický kostel

Obec Rudník (původně Heřmanovy Sejfy) byla zřejmě založena při kolonizaci Krkonoš ve 13. století. Založili ji pravděpodobně společně čeští a němečtí horníci, kteří těžili na úpatí Černé hory stříbro, zlato, železo a měď (odtud původní i dnešní název obce).

Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se 400 obyvatel přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství. Do roku 1783 do obce docházeli a střídali se zde němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Káže ve staveních osadníků nebo pod širým nebem. V spartánských podmínkách vydržel pouze rok a po něm přišli další pastoři z Uher.

V roce 1785 se v osadě Bolkov začal stavět evangelický kostel, dokončen byl ze sbírek věřících a za podpory „bratří“ z pruského Slezska za rok. V té době zde už bylo 800 evangelíků. Současně byla v sousedství vystavěna budova fary. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. V té době byla jedinou školou tohoto typu a připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, tehdy převážně na Slovensku. První učitel – Jan Kadavý z Jestřebí – se stal spolupracovníkem Jána Kollára a později Ludovíta Štúra. Učil na střední škole v Martině, vytvořil první slovenský slabikár a čítanku.

Roku 1862 získal kostel věž a v roce 1867 tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Zrekvírovány byly za první světové války.

Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil pastor z Černého Dolu. Na počátku šedesátých let je kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb zde byl v roce 1957). V roce 1991 byla budova v tak havarijním stavu, že musela být snesena kopule věže. Od té doby budova rychle chátrala, dnes je propadlá i střecha a strop lodi, zbylé obvodové zdi nabízel obecní úřad jako stavební materiál.

V roce 2009 začala a obec a obyvatelé kostel vyklízet a obnovovat hřbitov. Na další záchranu chyběly finance, situaci komplikoval také majitel sousední fary, který neumožňoval přistup ke kostelu.

V roce 2024 se obci podařilo získat tři miliony korun z dotačního programu Královéhradeckého kraje, další dva miliony přidala ze svého rozpočtu. Projekt obnovy počítá se zachováním stávajícího torzálního stavu při statickém zajištění dochovaného zdiva. Po stabilizaci zdiva bude zastřešena i věž, které by poté měla sloužit jako vyhlídka. Místní obyvatelé také na pomoc obnově památky založili „RuRu – spolek pro rudnické ruiny“, který pořádá benefiční akce a brigády.