Pohled od jihovýchodu, uprostřed černý pruh po jádru tvrze, kolem světlý po příkopu
© Roman Řezáč 03/2008
Tvrz v Moravských Prusech můžeme směle označit za zaniklou, přestože se stále ještě dá vysledovat náznak centrálního pahorku i příkopu, který ho obtáčel. Tvrz stávala v rovinné poloze a zdá se, že měla obvyklé utváření centrálního jádra obtočeného příkopem a jistě i vnějším valem. Pro obranu to nebylo nějak výhodné místo, ale odpovídá zcela běžným sídlům své kategorie. Mnohaletá zemědělská orba srovnala tvrziště téměř do roviny, ovšem při bližším ohledání, pokud je pole bez porostu, je zřetelně okem vidět náznak vyvýšení centrálního pahorku s převýšením téměř 1 m vůči okolí a kolem něj se táhne mírná propadlina po příkopu. Toto je však patrné především na jižní straně, jinde to chce přidat více představivosti. Hodně zřetelná je taky odlišná barva zeminy v místě pahorku, která má díky kulturní vrstvě výrazně tmavší barvu a je poměrně hojná na keramiku. Naopak bývalý příkop je světlejší barvy a umocňuje tak orientaci… číst dále
Počátky tvrze a její vznik můžeme spojit s dobou konce 14. a začátku 15. století. V té době došlo ke sjednocení vsi, neboť před touto dobou byla rozdělena na díly. První zmínka o Prusech (ovšem ne o tvrzi) pochází z roku 1349, kdy díl vsi držel Nedvídek z Voděrad. Po Prusech se psali před rokem 1368 také bratři Jakub Konček, Janek, Ctibor a Janáč, díl jim tedy jistě patřil. V roce 1384 se po Prusech psal Myslibor z Radovesic. Na začátku 15. století drželi většinu již vladykové z Melic. Tvrz se výslovně zmiňuje v roce 1491 v souvislosti se Znatem z Melic a Prus a dále v roce 1510 a 1516 při převodu Pernštejnům. V této době snad byla ještě využívaná, ale v roce 1548 se již ale ve výčtu zboží nezmiňuje a dá se usuzovat, že zanikla po připojení k pernštejnskému panství, přesto že se jako pustá zmiňuje výslovně až v roce 1591.
|
Přihlášení |
