Radeč

Od předpolí je odděleno příkopem ve tvaru oblouku, před nímž byl vyházen val..

Zajímavé je, že na hradě kopal i nestor české archeologie páter Václav Krolmus. Vzhledem k spartánské podobě neměl hrad asi rezidenční funkci, ale snad ochraňoval severní okraj rožmberských držav a okolní naleziště železné rudy. Mohl být refugiem, tedy dočasným opevněným místem..

Jest to asi 38 m. vysoká křemenová a strmá skála, která z Radče vybíhá, nyní však jsouc zvětralá a svislá na své patě otevřenému lomu se podobá. Na východní straně jest bok skály něco volnější a zemí zanesený a stromovím porostlý. Na této straně viděti ještě násep a příkop, které se táhnou v polokruhu a konci svými ke skále přiléhají. Tímto příkopem oddělen býval hrádek od ostatního návrší, poněvadž jest skála k západní straně ven povydána. Na návrší před hrádkem bývalo bez-. pochyby předhradí zavřené plaňkami neb ploty, neboť známek nějakých jiného opevnění jsme nenašli. Proto si lid, v jehož ústech se mnohdy dávné pověsti udržují, vypravuje, že na místě předhradí stával „pravý hrad“ a na místě hrádku „věž,“ což každý, kdo mnoho středověkých hradů vídal, stvrditi musí. Hrádek nebyl veliký, ale přepevný, neboť zavřen byl od přírody na přední i zadní straně skalami jako nějakými mohutnými hradbami, tak že tu pán jeho jako v nějakém skalním brlohu zůstával. V přední hradbě jest průlom na způsob brány, v němž také zeď a brána bývaly, ale zeď s kamením svalila se do příkopu, který jest ssutinami naplněn. Zadní hradba skalná jest dosti široká, že tu vížka zděná stávati mohla; zdi tu byly zajisté, neb o tom zbytky malty svědčí. Prázdné kraje mezi přední a zadní hradbou spojeny byly hradbami snad dřevěnými. Všecky ty zbytky slovou hrad, a okolí se říká u hradu. Před asi 50 lety našli při hradě, když dobývali pařežy, staré stříbrné penízky, kteréž prý vypadaly jako rybí šupiny a v prach se rozpadly, když se jich kdo dotekl. Byly to halíře z doby Lucemburské zrnem slabší nežli halíře starší. Za posledních let našli pod hradem starý meč, na hradě sekeru, dvě podkovy a přišli prý na železné dvéře. Krolmus vykopal tu zbytky hrnců, jakých se nachází všude dost na středověkých hradech, jemu však byly zbytky z doby pohanské. Ačkoliv umíme udati majetníky hradu na Radči, přece nikde není výslovně udáno, jak se jmenoval. Jméno hory Radeč jest prastaré, ale patří spíše vyšší části pohoří nad Hradem se vypínající, hrad sám podlé domnění našeho nazýval se Mitrvald (Mitterwald), kteréž jméno s polohou jeho mezi lesy dobře se srovnávalo. Z rodu pánů z Litic pocházel Oldřich „de Mitterwald,“ který se r. 1343 připomíná. Týž vysadil asi v ty doby ves svou Těžkov Heřmanovi, rychtáři, a Jindřichovi, bratřím, takovým způsobem, aby se ves ta řídila týmž právem, jako měli v Mýtě; rychtář měl tu znamenité důchody a soudil všecky viny kromě tří hlavních vin, totiž hlavy, násilí a ohně. Později nenachází se o témž pánu zmínka, dědil však zboží toto příbuzný jeho Rous z Litic, který se r. 1360 jakožto patron kostela ve Lhotě připomíná. Od něho koupil zboží toto, k němuž pak Těžkov nepatřil, Rynart z Volduch, který r. 1362 a 1363 faráře ve Lhotě sázel a znám jest jako dobrodinec kláštera kazatelů v Plzni. Od těch dob byly Volduchy s tímto zbožím spojeny. Roku 1371 panoval tu Albert z Kolovrat, praotec hrabat nyní tak jmenovaných. Týž vysadil (listem r. 1374 dne 23. září na Toužetíně daným) Janovi ze Smědčic rychtářství s lánem dědiny ve vsi Vlčkově Lhotě (t. j. nynější Dlouhé Lhotě) tak, aby k tomu držek řezníka, pekaře a krčmáře, aby z polovice lánu obyčejný úrok platil a z druhé polovice pánům s koněm a samostřílem sloužil. Od r. 1376 vyskytuje se jako pán zdejší Bohuslav ze Švamberka, drže zejména Volduchy, Velkou Lhotu a ještě jednu vesnici neznámé polohy. Z potomních držitelů známi jsou r. 1400 Jan Žid z Vetlé a r. 1409-1423 Petr z Oseka seděním na Hoholově. Za těchto dob byl bezpochyby hrádek již spustl, ano zdá se, že tak již bývalo ke sklonku 14. věku. Od té doby patřila Lhota s částí vrchu Radče ke statku Oseckému, druhá čásť Radče počítala se ke Zbirohu. Byla to strana, která patřila k hájemství Těžkovskému i s lukami, které se Radnickým pod plat najímaly. Třetí čásť Radče (aneb jak mu říkávali tito páni, Hradce) patřila ke hradu Libšteinu. I tyto části se dostaly později ke Zbirohu, když přikoupeny čásť Libšteina a pustá ves Rovný a když po konfiskací statku Oseka (r. 1623) Dlouhá Lhota při panství Zbirožském ponechána. V urbáři téhož panství z r. 1652 jest také upomínka na hradiště, kdež se mluví o lečích při Těžkově pod starým hradem..