
Nejrozsáhlejší pásmo zachovaných hradeb se nachází na západní hraně ostrožny nad Nákladní ulicí. Převážně se jedná o parkánovou zeď a bašty z 60. let 15. století. Starší jsou obě zachované brány: Kněžská u mariánského kostela a Libočanská v ulici Branka. Po hradbách vedou stezky pro pěší s možností posezení na lavičkách.
Na přelomu 13. a 14. století byla postavena nová hlavní hradba s hranolovými věžemi a dvěma branami (Pražská na jihu, Kněžská na severozápadě) a dvěma fortnami (Libočanská na západě, Mlynářská na východě) rovněž ve formě průchozích hranolových věží. Od druhé poloviny 14. století se hradby zesilovaly parkánovou zdí a dalšími prvky (zejména Pražská brána: barbakán a boční bašty), lehkým opevněním byla opatřena i předměstí. Poslední velkou úpravou prošly hradby po husitských válkách. Tehdy se těžiště obrany přeneslo na parkánovou hradbu s mohutnými baštami, dále zesílila obrana na jižní straně města. Od 16. století význam hradeb upadal, po třicetileté válce začaly být začleňovány do sousedních domů. Na počátku 19. století zanikly Pražská brána a Mlynářská fortna, později byla zbořena Nová věž v jihozápadním koutě hradeb. Zachovaly se mnohokrát přestavěné Kněžská brána a Libočanská fortna, spojené se sousedícími domy a především parkánové zdi na západním obvodu města s velkou podkovovitou baštou. Opevnění předměstí zanikla zcela..